[singlepic id=2931 w=101 h=133 float=left]Frýdlantsko (MFDnes) – Veselé historky z natáčení občas připomínají vyprávění některých starostů malých obcí z Frýdlantského výběžku, kteří líčí své problémy se získáváním a vyúčtováním peněz z Evropské unie. „Kde jinde na světě musíte úředníkům dokázat, že nová sekačka na trávu nepotřebuje kolaudační řízení,“ směje se František Kryšpín, starosta Habartic (470 obyvatel), které leží na česko-polské hranici.„Nebo jsme museli dodat na Stavební úřad ve Frýdlantu doklad, že jsme zahájili provoz nového plotu u hřiště,“ popisuje některé úkony, které po nich chtějí úřadníci kontrolující vyúčtování projektů.Podle Kryšpína je však celá věc kolem získávání peněz z nejrůznějších fondů spíše tragická. Obce sice mohou dostat až 90 procent nákladů na jednotlivé projekty, ale nejdříve je musí sami zaplatit.
Teoreticky by měly dostat peníze do 90 dnů po ukončení stavby, ale měsíc obyčejně trvá kolaudace, další měsíc ukončení stavby, takže peníze často přijdou na účet obce až za půl roku.
Další problém mají malé obce se získáváním úvěrů od bank.
„Nedávno jsme se dozvěděli, že banky teď obcím pod tisíc obyvatel nebudou půjčovat peníze na předfinancování. To je pro ně svým způsobem katastrofa,“ říká Jan Pospíšil, starosta Lázní Libverda (452 obyvatel), který ovšem dodává, že některé programy jsou lepší a některé špatné. Za horší považuje program Rozvoje venkova, do kterého plynou peníze z Evropské unie přes Ministerstvo zemědělství ČR. „Chování úředníků, kteří to kontrolují, odradí každého, aby si znovu z tohoto programu požádal. Viděl jsem na vlastní oči, jak nám počítají obkladačky na novém WC, nebo po nás chtěli, abychom si nechali pojistit projektovou dokumentaci. Museli jsme potom doložit dvě stanoviska pojišťoven, že se projektová dokumentace pojistit nedá,“ vzpomíná starosta Lázní Libverda.
O úvěru od banky by mohl vyprávět starosta Heřmanice (226 obyvatel), který se kvůli němu ocitl na pracovním úřadě na podpoře. Banka jim slíbila úvěr, aby jim letos v srpnu těsně před podpisem smlouvy oznámila, že žádné peníze nepůjčí. Od té doby dluží Heřmanice firmám, které pro něj naplánované práce udělaly, víc než tři miliony korun.
Starosta se vzdal platu „Vzdal jsem se svého platu proto, abych vylepšil pohled bank na naši vesnici. Zatím bezúčelně. Oslovili jsme jich pět a úvěr stejně nikde nezískali,“ tvrdí Stříbrný.
Poněkud jiné problémy mají v Raspenavě (2626 obyvatel). Obec s rozpočtem 30 milionů korun musí příští rok zahájit stavbu kanalizace. Vyplývá to z předpisů Evropské unie, podle níž ji musí mít každá obec nad dva tisíce obyvatel do roku 2010.
„Rozpočet celé stavby je 300 milionů korun, náš podíl z toho 80 milionů. Musíme si ovšem půjčit celých tři sta milionů, zaplatit a potom splácet náš podíl. Při velmi napnutém ročním rozpočtu 30 milionů to bude trvat hodně roků, takže si nadlouho nebudeme moct nic dovolit,“ vysvětlil situaci v Raspenavě starosta Pavel Lžičař. Všichni oslovení starostové z Frýdlantska se shodují v tom, že největší problémy jim dělá předfinancování projektů a nutnost celou stavbu nejdřív zaplatit. Další věci jsou neuvěřitelná byrokracie, kterou většinou programy provázejí, a chování bank.
„Odevzdávali jsme jeden projekt na NUTS II. v Hradci Králové a byl jsem přítomen tomu, jak jeden inženýr přepočítával jeho stránky, přestože byly očíslované,“ přidává další historku starosta Habartic František Kryšpín.
Názor všech oslovených shrnuje Petr Pávek, starosta Jindřichovic pod Smrkem (624 obyvatel), který pracoval rok na ministerstvu pro místní rozvoj ve funkci náměstka ministra.
„Tuhle šikanu nevymysleli v Bruselu, ale úředníci, kteří musí dokládat, že by to bez nich nešlo. Poznal jsme to také na vlastní kůži na ministerstvu. Mnohokrát se mi třeba stalo, že jsem podepsal nějaký dokument, a za chvíli přišli, že to nebylo podle podpisového vzoru a že se to musí celé předělat.“
