[singlepic id=3843 w=101 h=133 float=left]RASPENAVSKÝ ZPRAVODAJ – Zprávu o nich napsal v roce 1912 Josef Blumrich, profesor z Bregenzu, jenž Vápenný vrch osobně navštívil v roce 1911 a minerály hledal na staré dolní haldě (zmizela využíváním ke štěrkování obecních cest) bývalého důlního díla, ve kterém se kdysi těžila železná ruda. Halda byla jihovýchodně od nejdolnějšího Resselova lomu (nejspíš jím ale není myšleno staré koupaliště – vzniklo zatopením nejníže položeného lomu na Vápenném vrchu, který byl asi otevřen nejpozději a těžil se v něm vápenec, s největší pravděpodobností promísený se zemitým hnědelem, obsahujícím uhličitý kysličník železa – nýbrž dnes již zavezený dolní lom přímo na Vápenném vrchu, kteréžto místo bylo nedávno rekultivováno). Na haldě se nacházely kobaltové květy, které v síle asi 1 mm pokrývaly kameny, obsahující magnetit a kobaltový leštěnec. Kobaltové květy na magnetitu se vyskytovaly i v nejdolnějším Resselově lomu (zde se nacházel i krevel) a na horní haldě (byl zde i výskyt chlornaté břidlice, kalcitových čoček a krystalů magnetitového kyzu), která vznikla v roce 1890 vyražením štoly nad Wildnerovým vápencovým lomem.
Josef Blumrich na Vápenném vrchu našel i olověný leštěnec. Kromě magnetitu se zde vyskytoval i magnesit, a to druh, nazývaný pinolit, dále metavoltin (příbuzný zelené skalici), zelená skalice, amfibolická břidlice, živcový amfibolit, tremolit a určitá forma vodnatého síranu kysličníku železitého.
Na dolní haldě Josef Blumrich dále zjistil hrubé granáty, krystalický kyz železný, hrubý malakolit (snad malachit), dolomitický vápenec, magnetovec, zinkové blejno (nacházelo se i na stěnách štoly z roku 1890), krystalky vápencového živce a krevel. V opuštěném Röslerově lomu se mu pak podařilo najít mastkovou břidlici a zrna měděného kyzu a na vrcholu Vápenného vrchu rulový slídovec, popřípadě žíhaná rula. Vápenec se nacházel v mocnosti asi 50 m a lámal se celkem v 9 lomech, z nichž v roce 1911 byly v provozu tři. Když naleziště na Vápenném vrchu budeme lokalizovat hruběji, můžeme říci, že se nacházela na horní a dolní hranici velkého vápencového lomu.
Mgr. Jaroslav Černý, kronikář
ZDROJ: http://www.raspenava.cz/____zpravodaj/RZ%201-2010.pdf
