Dne 11. 2. 2014 se ve večerních zprávách TV Nova a ČRo Radiožurnálu a 12. 2. 2014 pak v Mladé frontě DNES, Právu, Krkonošském deníku a hradec.iDNES.cz objevila zpráva o správné výšce Sněžky 1603,30 m a Zeměměřický úřad byl vyzván k zaujetí odborného stanoviska. Toto stanovisko však nebylo možné vydat bez odborné analýzy výškových poměrů na Sněžce.
Sněžka si oficiálně přičetla 1,269 m
Zeměměřický úřad proto provedl ve dnech 20. – 21. 2. 2014 přesné geodetické zaměření nadmořské výšky nejvyššího bodu Sněžky metodou technické nivelace s připojením na body České podrobné nivelační sítě, které jsou stabilizovány v blízkosti vrcholu Sněžky. Tímto měřením byla určena nadmořská výška 1603,296 m pro nejvyšší bod Sněžky zaměřený V. Hlavsou. Tím lze potvrdit, že nadmořská výška přirozeného vrcholu Sněžky nad střední hladinou Baltského moře v Kronštadtu (výškový systém Balt – po vyrovnání) činí 1603,296 m a vrchol se nachází skutečně na polském území. Nejvyšší bod na území České republiky se pak nachází na státní hranici s Polskou republikou v jeho blízkosti a jeho nadmořská výška je cca o 10 cm nižší. Nutno však vzít v úvahu, že v obou případech jde o výšku nestabilizovaného přírodního povrchu, která se může měnit v důsledku lidské činnosti, vodní či větrné eroze.
Dosavadní nadmořská výška 1602 m, uváděná u vrcholové kóty geomorfologického útvaru Sněžka v mapách, byla zaokrouhlením odvozena z výšky trigonometrického bodu č. 12 Sněžka, který neleží na nejvyšším místě hory, ale tam, odkud lze opticky měřit na další vzdálené body České státní trigonometrické sítě na českém území (Smrk, Luž, Ještěd, Černá hora, Zvičina, Kralický Sněžník, Velká Deštná). Jeho výška je přesně 1602,02 m nad střední hladinou Baltského moře v Kronštadtu nebo dříve 1602,36 m nad střední hladinou Jaderského moře v Terstu, či nejnověji 1602,04 m nad střední hladinou Severního moře v Amsterdamu. O stabilitě tohoto bodu nemůže být pochyb. V roce 1936 byl osazen do betonových základů jdoucích až do hloubky 3 m na kompaktní skálu a nad ním pak postaven ochranný kamenný pylon. Pouze takto zřízené pevně stabilizované trigonometrické a nivelační body lze považovat za dlouhodobě určené a stabilní.
Do 50. let 20. století nebyly jiné možnosti než používat v mapách výškové kóty geodeticky určených výšek trigonometrických bodů zpravidla situovaných v blízkosti vrcholů kopců. V letech 1957-1971 se uskutečnilo topografické mapování celé ČSSR v měřítku 1:10 000 s využitím letecké fotogrammetrie, která sice umožnila zjistit výšku nejvyššího bodu kopce, ale s přesností pouze kolem 1 m. Teprve v současné době nové metody určování výšek s využitím leteckého laserového skenování umožňují ověřit a zpřesnit výškové údaje uváděné v mapách. Zeměměřický úřad postupně ověřuje pomocí nových výškopisných dat pořízených leteckým laserovým skenováním v letech 2010 až 2013 výškové kóty významnějších vrcholů a jejich případné změny začlení do dalších vydání státních mapových děl vytvářených v jeho působnosti.
Zdroj: Liberec mě baví, ČÚZK, foto: krnap.cz
