Lhaní – lze chápat jako jeden ze způsobů úniku z osobně nepříjemné situace, kterou dítě nedovede vyřešit jinak.
Pravá lež – je charakterizována úmyslem a vědomím nepravdivosti. Dítě dobře ví, že nemluví pravdu. Jde o obranný mechanismus, který má za cíl: dítě se potřebuje vyhnout potížím nebo získat nějakou výhodu, obvykle nezaslouženou. Pokud se pravé lži vyskytují cyklicky, pravidelně, pak mluvíme o poruchách chování.
Lež s agresivními tendencemi – Dítě sleduje svůj cíl nebo poškození někoho jiného a svůj prospěch. Nelze je považovat za obranu v nouzi a bývají spojeny s dalšími negativními projevy a s osobnostními vlastnostmi, jako je egoismus, necitlivost a bezohlednost při prosazování svých vlastních zájmů.
Bájivá lhavost – bájivá lež má vždy upoutat pozornost k autorovi. Uplatňuje se nejčastěji v dětské společnosti, kdy se děti omračují fantastickými výpověďmi, atraktivním obsahem – dítě tím uspokojuje své potřeby, které jiným způsobem nemůže saturovat. Nejde o poruchu chování.
Patologická lhavost – je trvalejším rysem a jedním ze symptomů disociální poruchy osobnosti. Pro takové jedince je tendence k řešení problémů lhaním a podváděním typická.
Kritéria při hodnocení dětských lží:
frekvence – tj. jak často dítě lže
výběr osob, jímž dítě lže
specifičnost situací, v nichž obvykle lže
účel, který dítě ke lhaní vedl
Záškoláctví – bývá spojeno s negativním postojem ke škole, s nepřijetím pozitivního hodnocení vzdělání, ale může být i reakcí na prospěchové selhání.
Formy záškoláctví:
záškoláctví neplánované – mívá impulzivní charakter, dítě předem neplánuje, že nepůjde do školy, ale reaguje náhle, nepromyšleně nebo odejde v průběhu vyučování.
účelové, plánované záškoláctví – dítě předem plánuje odchod ze školy, tato forma záškoláctví bývá signálem odlišnosti socializačního vývoje,určitého postoje k autoritě a normě povinnosti, kterou dítě není ochotné či schopné akceptovat.
Nejčastější příčiny záškoláctví:
negativní vztah ke škole
vliv rodinného prostředí
způsob trávení volného času
strach z testů, zkoušení, nezájem o školu
šikana.
Milí rodičové 🙂 , v článku jsou stručně popsány vybrané poruchy chování u dětí. Věřte, že není dobré je přehlížet, pokud je vnímáte! a právě u vás v rodině, přijďte se poradit i se speciálním pedagogem, tedy ne vždy musíte vyhledávat psychologa či psychiatra. Pokud se poruchy chování neřeší, přetrvávají do dospělosti a ve většině případech jsou s většími negativními důsledky projevovány vůči sobě (sebedestrukce) či okolí, ve kterém se takový jedinec pohybuje. Dospělá osoba může být například i agresivní, úzkostná s nízkým sebevědomím, což není příliš dobrá kombinace vlastností pro budoucnost – například ve vztahu s druhým.