Ohlédnutí za uplynulým volebním obdobím 2010 – 2014
a naše představy na období 2014 – 2018
Celkem jasně si vzpomínám, když jsem ještě na pozici místostarosty naší obce takto skládal účty za předchozí volební období za tehdejší vedení obce v čele s Petrem Pávkem. Osvěžil jsem si zpětně, co jsem v nich psal. A jedna pasáž mě tam obvzlášť zaujala. Psal jsem, že uplynulé čtyři roky byly hektické a dostaneme-li mandát na další čtyři roky, nebudou jiné. To jsem zdaleka netušil, jak tato slova budou pravdivá. Chvílemi jsem měl pocit, že spíš běžíme za rychlíkem, než abychom jím jeli. Pokud se udělalo trochu volněji, připravovali jsme různé projekty či žádosti o dotace. V zápětí přišly jejich fyzické realizace, vyúčtování, nové žádosti a znova dokola. Než jsme se nadáli, čtyři roky jsou fuč. Někde krátce a tam kde si problematika zaslouží i obsáhleji, je zrekapituluji.
Ekonomická situace obce a investice
Ekonomická situace obce, stejně jako každé korporace i rodinné, je základem rozvoje a jistoty. Musím opět konstatovat, že jsme obcí ekonomicky stabilní s dostatečnou finanční rezervou, která nám umožňuje reagovat na jakoukoliv nenadálou situaci. Máme dostatek finančních prostředků na krytí vlastních povinných podílů při čerpání dotací. Současně nám zodpovědné hospodaření umožňuje získávání provozních úvěrů z bankovního sektoru na větší akce, které se musejí předfinancovávat a následně jsou po vyúčtování propláceny. Nic jsme nemuseli dávat do zástavy a jsme žádoucím a věrohodným partnerem pro jednání
s jakoukoliv bankovní instituci, která vždy hodnotí finanční zdraví obce několik let zpět i výhled do budoucna. Stav účtu je vyšší, než na začátku uplynulého volebního období. Pokračujeme tedy v trendu ekonomické stability a udržitelnosti, který byl nastartován v předchozích volebních obdobích. I úvěrově jsme na tom lépe. Doplatili jsme úvěr na kotelnu a přípojku a na traktorový nakladač CASE. V příštím roce bude splacen úvěr za větrné elektrárny a na druhou stranu začneme stejnou měsíční splátkou splácet náš vlastní podíl na realizaci zateplení budov Obecního úřadu, školy a revitalizaci rybníku. Úvěr by nemusel být tak vysoký, kdybychom použili peníze, které máme na obecním účtu. Úvěrové sazby jsou ovšem tak výhodné, že jsme se rozhodli celý vlastní podíl hradit z úvěru a pomalu splácet stejně jako VTE a třímiliónovou částku, kterou máme na účtu si nechat jako provozní zálohu obce. Tedy pokud se ekonomické situace obce týká, jsme opět o kousek dál. Jak jsme toho docílili? Především rozumným hospodařením. Například přechodem k výkupu elektřiny pomocí zelených bonusů jsme v roce 2013 navýšili tržbu z větrných elektráren o 309.309,- Kč. V letošním roce (a máme před sebou ještě čtyři měsíce) je navýšení oproti pevným výkupním cenám 201.403 Kč. Na straně spotřeby a nákupu elektrické energie jsme po výběrovém řízení na dodavatele el. energie ušetřili, v podstatě jen na veřejném osvětlení, 59.tis Kč. V součtu se dostáváme na částku téměř 600 tis. Kč. Tato částka tak navýšila objem peněz, které se objevily v naší obci. Občas zaslechnu i dotaz, kam jdou peníze z větrných elektráren. No stávají se přece součástí rozpočtu, ze kterého se hradí chod obce. Nejen obecně, ale i pro jednotlivce. Například z Obecního fondu životního prostředí občané čerpají příspěvky na úspory energií, čističky vody, či studny. Stejně tak obec přispívá na svoz odpadů. Od samého začátku, kdy povinnost svozu odpadů přešla na obce, jsme nezvýšili poplatek za svoz, ačkoliv nám to zákon umožňuje. Pro představu, jen v loňském roce obec hradila rozdíl mezi výdaji za svoz oproti vybraným poplatkům od občanů ve výši 400 tis. Kč. To je však jen jeden z příkladů. Vzpomeňme jen, kolik nových cest postupně přibylo v různých částech obce. Byl to mnohaletý dluh, který se daří pomalu napravovat. Pamatují si to především ti, kteří po nich pravidelně chodí a několik desítek let chodili před tím, než byly opraveny. Ulice od Brožů ke Slavíkům. K restauraci u Dubu, k Pokorným, od Žabků ke trati, od Bohuňků k Veselým, od Ležovičů ke hřišti, nebo cesta k Zezulkům. Nesmíme zapomenout na dva nové mosty u Šafaříků a u Sommerů, které byly opraveny v rámci dotace při odstraňování povodňových škod, včetně cesty od větrných elektráren k Červenému mostku. Jen do cest a mostů bylo za 4 roky v naší obci investováno přes 12 mil. korun. Prostě každý rok se tu něco hýbalo a opravovalo. Investovali jsme i do zeleně. I to je nikdy nekončící a nutná povinnost. Rozhodně počet nových stromů, oproti starým, přibyl a pokud jsme nějaký strom museli odstranit, nahradil ho vždy nový. Co však viditelně hýblo celou obcí, bylo vyvrcholení tří projektů, z nichž příprava prvního z nich začala už v roce 2009. Byla to revitalizace rybníku, jeho povodí, zateplení školy a Obecního úřadu. Všechny tři projekty byly veřejností pozorně sledovány, protože se jedná o tři významná dlouholetá témata. Troufám si s jistotou tvrdit, že realizace tří projektů podobného významu v jednom roce, ve srovnání s jinými obcemi naší velikosti, je ojedinělé. Každý jeden z nich byl citlivou záležitostí pro každého z nás. Ti, kteří na akci spolupracovali, ať již přímo nebo při běžných rozhovorech a konzultacích ví, jak se nám občas třásla kolena při rozhodování o každém detailu i vynaložené koruně. Ne strachy, ale pocitem zodpovědnosti při vědomí, že se jedná o rozhodnutí na mnoho dalších let. Let, po které budeme kolem obou budov chodit s potěšením nebo s nechutí. Investice do budovy školy a obecního úřadu byly nemalé. Hodně nad rámec povinného vlastního podílu obce, jako investora. Ale stáli jsme před rozhodnutím, zda akci provést levně v nezbytném rozsahu, který vyžaduje fond, nebo vynaložit více peněz tak, aby se z budov staly reprezentativní objekty obce tak, jak si to svým významem zaslouží. Také jsem postřehl názor, že stačilo pouze vyměnit okna a obnovit fasádu bez využití dotace. To by však obec stálo zhruba tolik peněz, jako náš vlastní podíl při dotačním financování. Jenže kvalitativně bychom se k nynějšímu výsledku nikdy nedostali. Takže jsme k našim penězům přidali ty evropské a výsledek je takový, jaký nyní vidíme. No a jen krátce mohu připomenout finální práce na varovném systému a veřejném rozhlasu v obci.
Služby a dopravní obslužnost
Krom budování a oprav jsme čelili celé řadě tlaků. Hrozbám o zrušení pošty, zrušení vlakové dopravy nebo matriky. Všem jsme odolali a uhájili. A opravdu to nebylo jednoduché. Především zachování vlakového spojení bylo, je a bude boj neustálý. S blížícími se volbami jsem postřehl kritiku na špatný stav vlakového spojení, a že by se mělo postupovat razantněji pro lepší vlakové spojení. Mohu všechny ubezpečit, že jsme využili všech pák i postupů, abychom vlakovou dopravu, které skutečně hrozilo zrušení, vůbec udrželi. Stáli jsme proti institucím, politikům i ekonomům s doslova mafiánskými praktikami, spolčeními i domluvami a přesto jsme odolali. Považuji to v tomto případě za úspěch. Dokud vlaky jezdí, stále máme o čem jednat. Ono totiž na druhou stranu si nesmíme myslet, že z venku na Jindřichovicích někomu kdovíjak záleží. Každý hájí své zájmy. A pokud Horní Řasnice řekne, že vlak nepotřebuje a preferuje autobusovou dopravu, jsme v tom sami.
Spolky a sdružení
Z činnosti spolků, sdružení a různých uskupení mám asi největší radost. Jakákoliv činnost, která lidi pozitivně spojuje a motivuje je pro vytváření plnohodnotného života v obci nesmírně důležitá. Každý jednotlivec může přispět k obecné náladě v místě kde žije. Osobně si nedovedu představit spolkový život bez Klubu žen, Pěváku, Hasičů, fotbalistů, jako i dalších různých občanských sdružení. Na tak malou obec tu máme tolik aktivit, že nám to okolí právem závidí. Úloha obce je podporovat každý subjekt, každého jednotlivce, který je ochoten pro své okolí něco udělat. Mnohokrát jsem i při jiných příležitostech psal, jak je nutné si jejich práce vážit. Dělají toto místo lepším pro místní i návštěvníky. A opakovaně zjišťuji, jak se sem rádi vracejí právě pro pocit klidu a sounáležitosti.
Budoucnost?
Jako v předchozích volbách mohu slíbit za všechny kandidáty Jindřichovického patriota jediné. Stejně jako v uplynulém období uděláme maximum pro další rozvoj obce. Volby beru spíš jako vysvědčení za uplynulé období. Neflákali jsme se a často za velmi stresujících okolností jsme bezpečně a s jistotou posouvali obec krok za krokem dále. Neslibovali jsme, že opravíme budovu školy, obecního úřadu, nebo zrevitalizujeme rybník. Ale v okamžiku, kdy se objevila možnost financování, jsme příležitost uchopili a dotáhli do konce. Opravit celou obec za vlastní peníze je nemožné. Dluh na budovách a infrastruktuře je tak obrovský, že ani není v technických možnostech udělat vše najednou. Jsme ale připraveni reagovat na jakýkoliv vyhlášený smysluplný dotační titul a opět si tu příležitost nenecháme ujít. Že to umíme, jsme již dokázali. Za uplynulé čtyři roky jsme na dotacích pro naši obec získali přes 25 mil korun (viz přehled). Z toho bylo 7 mil. korun, které jsme získali v rámci refundace mezd pro pracovníky v režimu veřejně prospěšných prací. Tyto peníze pomohli rodinám pracovníků alespoň udržet už tak zoufalou finanční situaci s ohledem na možnosti získat odpovídající zaměstnání, vzhledem k jejich věku, zdravotnímu stavu či vzdělání. V porovnání snad se všemi obcemi frýdlantského výběžku, jsme největším zaměstnavatelem v režimu VPP. Zbylých 18 milionů jsme využili do cest, mostů, hasičů, veřejné zeleně, rybníku a budov školy a obecního úřadu.
Pokud někomu nevyházejí počty v investicích a v přehledu dotací, je to tím, že jsem kvůli objektivitě nezahrnul zhruba 7 mil. korun, které budou ještě obci zaslány OFŽP po vyúčtování plateb za realizaci rybníku a posledních faktur za školu a Obecní úřad.
A v tomto trendu bychom chtěli pokračovat. Cest i budov, které zaslouží opravu i rekonstrukci, máme dost. Rádi bychom pokračovali budovou knihovny, máme připraven materiál na opravu střechy v Unitexu, připravujeme oficiální projekt na chodník u hlavní silnice pod Mazurkovými, který nás dosud nestál ani korunu a přitom máme základ připraven. Pomalu se rozjíždí realizace cestní sítě v rámci pozemkových úprav v Jindřichovicích a Dětřichovci. V plánu máme zásadnějším způsobem vyřešit park vedle školy tak, aby i on se stal reprezentativním místem ve středu obce. Budovy bývalého statku a bývalé mateřské školky jsou dosud neznámou. Situaci komplikuje fakt, že se jedná kombinaci bytů a prostoru pro kulturní využití. Nicméně i na budovu statku jednou dojde. Všechno má svůj čas a jen co pamatuji, vždy jsme řešili nejpalčivější problémy podle důležitosti. Půjdu-li nazpět přes předchozí volební období, nejhůře jsme na tom byli s cestami. Ty se nám krok za krokem daří opravovat. Míst pro veřejné akce máme již také dostatek. Máme opravenu školu a obecní úřad a začíná fungovat i rybník, jako přírodní koupaliště. Nyní nastal čas řešit objekty dále od středu obce podle důležitosti a využití. A to je náš cíl. Nejít zpět, nestát na místě, ale krok za krokem posouvat naši obec dál. Bez zbytečného hašteření a nervování z ní tvořit místo,
na které budeme hrdí.
Přeji Vám šťastnou a odpovědnou volbu.
Pavel Novotný, kandidát na Starostu obce pro volební období 2014 – 2018
Kandidáti volebního uskupení Jindřichovický patriot
1. Pavel NOVOTNÝ, 46 let, dosavadní Starosta obce
a kandidát na Starostu pro volební období 2014 – 2018
2. Ing. Luboš SALABA, 38 let, OSVČ, dosavadní Místostarosta obce
Krátce lze o něm říci, že byl v minulém období jedním z nejsilnějších členů týmu. Vzhledem k jeho povaze byl spíše v pozadí, ale mohu odpovědně potvrdit, že jeho pozice místostarosty byla výborná volba. Byl u všeho, co souviselo s energetikou a informačními technologiemi a v tomto směru je to bezesporu odborník, který o energiích ví jistě to, co většina z nás pouze tuší. V dnešní době, kdy tyto oblasti hýbou světem je jeho pozice na kandidátní listině plně opodstatněná. Výborně se mi s ním spolupracovalo a pokud se obce týká, panuje mezi námi až vzácná názorová shoda. Komunikace s ním je věcná a korektní a při řešení problémů je vždy dobré mít jej po ruce.
3. Lubomír Ležovič, 46 let, OSVČ – živnostník v oblasti stavebnictví
O něm mohu říci to samé jako u předchozího kandidáta, jen v jiném oboru. Tím je stavebnictví a příbuzné profese. Je to doslova hasič malých i větších stavebních problémů v obci v tomto směru. I přes jeho zaneprázdněnost se na něj mohu (a nejen já), kdykoliv obrátit o pomoc. Pomůže radou na koho a kam se obrátit, nebo přímo problém vyřeší. Pokud se veřejných akcí týká, často se podílí na jejich organizaci. Nepamatuji si, že by mi někdy odmítl pomoc.
4. Petr FORMAN, 50 let, OSVČ
S ním je spojen fotbal. Přes různé pohledy na fungování fotbalu
v Jindřichovicích je nutné říci, že především díky němu, tu fotbal stále existuje. Věnuje se mu hezkou řádku let a kdo někdy jakoukoliv podobnou aktivitu dlouhodobě dělal, dobře ví, co obnáší udržet cokoliv při životě. Krom toho aktivně pomáhá při všech možných veřejných akcích, především sháněním sponzorských darů a podobně.
5. Ing. Martin ROSENBAUM, 38 let, soukromý zemědělec
Osobně k němu cítím veliký respekt. Se svou ženou doslova z ničeho vydupali fungující farmu. I díky nim a jejich činnosti se o Jindřichovicích ví. Rozhodně je to člověk, který se práce nebojí a jeho zkušenosti i zdravý pohled na věc jsou jistě žádoucí. Navíc bydlí v Dětřichovci a může tak být platným zástupcem této probouzející se osady.
6. Ing. Petr PÁVEK, 51 let, ekologický farmář
K němu asi není moc co dodávat. Po tři volební období byl starostou naší obce. Jeho nástupem obec chytla druhý dech a jeho aktivity na postu starosty jsou všeobecně známé. Přestože si po 12 letech, v minulém volebním období, dopřál pauzu ve veřejných funkcích, stále se v uplynulých čtyřech letech o chod obce zajímal a vzhledem k jeho zkušenostem jsme s ním i některé kroky konzultovali. Zejména pokud se týká zajištění chodu větrných elektráren, spolu s Místostarostou Salabou, jsou jeho zkušenosti a pomoc neocenitelné.
7. Jana ELEŠOVÁ, 40 let, práce s dětmi
Znají ji především ti, kteří v posledních letech vodili děti do školky. Sice v ní již nepracuje, ale práci s dětmi se věnuje i nadále. Spolu s manželem Andrejem se stali před sedmi lety Jindřichovičáky a to vším, co k tomuto pojmu patří. Naše obec se zkrátka stala jejich domovem a vzhledem jejímu propojení na rodiny s dětmi má její místo na kandidátce opodstatnění.
8. Luboš MAUER, 46 let, OSVČ
K němu asi také není moc co dodávat. Je v novodobé historii obce nejdéle sloužícím zastupitelem. Přes pracovní vytížení je připraven kdykoliv pomoci. Vzhledem k tomu, že obec je vlastníkem lesů, konzultujeme s ním vše, co se jich týká. Znám jej jako spolehlivého člověka a dříče, který nikdy neodmítne pomoc. Je to Jindřichovický patriot každým coulem.
9. Michal KRAUSE, 24 let, OSVČ
Je nejmladším kandidátem našeho uskupení a přesto velmi platným. Od mala jej vnímám jako hasiče a fotbalistu, ale především jako hasič pomáhá všude, kde je třeba. Je jedním z těch, se kterým konzultuji všechny významné kroky či nákupy pro hasiče, protože „hasičinou“ doslova žije. Až na výjimky se zúčastňuje jako organizátor všech dětských dnů a podobných akcí. Vnímám jej i jako zástupce mladé generace, která se na rozvoji naší obce aktivně podílí.
Za všemi těmito lidmi stojí kus práce a je za nimi vidět. V soukromí i pro veřejnost. Za každým jménem je osobnost. Věřím jim. Nyní je na Vašem posouzení, zda mají i Vaší důvěru. Pavel Novotný
BROŽURA KE STAŽENÍ: jindřichovice A5_2014_web
