V resortu školství na logopedické péči se podílejí tito odborníci:

      1. Logopedický preventista je středoškolský vzdělaný pedagog (dnes  učitelka mateřské školy – viz školský zákon) a absolvoval vysokoškolský kurz logopedické prevence s dostatečnou dlouholetou praxí, která popř. nahrazuje  vysokoškolské vzdělání – titul Bc.  Zabývá se rozvojem komunikačních dovedností.

      2. Logopedický asistent je absolvent vysokoškolského bakalářského studia speciální pedagogiky, může pracovat i v MPSV a sám i bez supervize klinického logopeda. Získává titul Bc., který předchází titulu Mgr. Zaměřuje se na poruchy řeči u dětí. Doporučuje jiné odborníky v případě vážné poruchy řeči.

         3. Speciální pedagog je učitel se zaměřením na poruchy řeči a učení se státní zkouškou z logopedie v magisterském studiu. Speciální pedagog vystuduje nejdříve bakalářské studium, sám se rozhodne, jaké cílové skupině bude pomáhat. Studující ale přesto musí absolvovat teoretickou a praktickou průpravu v oboru logopedie a etopedie. Speciální pedagog může pracovat na speciálních školách, ve specializovaných třídách při základních školách, ve speciálně-pedagogických centrech, v pedagogicko-psychologických poradnách, v neziskových organizacích pomáhající dětem, ve střediscích výchovné péče, v diagnostických ústavech, v dětských domovech, na základních školách jako školní speciální pedagog.

V resortu zdravotnictví pracují tito odborníci:

1. Logoped je absolvent logopedie nebo speciální pedagogiky se zaměřením na poruchy komunikace a učení se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie. Potom musí absolvovat specializační přípravy, pracuje pod supervizí klinického zkušeného logopeda.  Prozatím nesplňuje podmínky pro získání licence k provozování vlastní privátní praxe. 

2. Klinický logoped je absolvent specializační přípravy (supervize) zakončené státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie, pracuje samostatně  a tedy splňuje podmínky k provozování privátní praxe.

Pracují ve státních i soukromých logopedických ambulancích, popř. poradnách či přímo na logopedických pracovištích (lůžková oddělení – foniatrie, rehabilitačních zařízeních, v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, v ústavech sociální péče, na specializovaných pracovištích – klinikách, JIP) dále, v denních stacionářích pro děti i dospělé zřizovaných při zdravotnických zařízeních.