Dohodou skončilo pondělní jednání pracovní skupiny k alejím na Frýdlantsku. Byly uchovány téměř všechny aleje – kolem Kunratic (tu již zachránil starosta Milan Gotz), z Dolní Řasnice k novoměstské silnici, z Nového Města k Horní Řasnici, krátká lipová alej v novoměstské Celní ulici i ovocná alej nad Srbskou. K tomu bylo uchováno i mnoho samostatně stojících stromů podél všech silnic. U těchto silnic budou káceny zejména stromy v lesních úsecích, kde nemají takovou krajinotvornou hodnotu, stromy ve špatném zdravotním stavu, stromy u mostů a propustků, které by padly za oběť výkopovým pracem a také některé stromy, které zasahují do silnic z hlediska bezpečnosti nebo nadzvedávání asfaltu. Nikde nejde o souvislé kácené aleje, vždy se jedná o jednotlivé stromy, kterých je sice škoda, ale jejich pokácením se nezmění krajinný ráz Frýdlantska.
Jedinou výjimkou je nejdiskutovanější alej z Raspenavy ke Krásnému Lesu. Tato alej bude nakonec pokácena a na jejím místě bude vysázena alej nová, v první fázi jednostranná. Důvodů pro toto řešení je více: Pro zachování této aleje iniciativa vnímala nejmenší podporu veřejnosti, řada lidí vyjádřila podporu záchrany alejí s výjimkou této. Silnice je reálně nejvíce vytížena ze všech řešených silnic a přitom je druhá nejužší. Stromy v této aleji jsou na hranici životnosti jednak vzhledem k věku a jednak v důsledku častých poškození projíždějícími auty i zimní údržbou včetně solení. Šanci vydržet déle než 10 let má podle odborného posouzení AOPK v této aleji pouze část stromů.
Iniciativa se snažila o několik variantních řešení, která spočívala ve vytvoření druhého pruhu a tedy dvou paralelních úzkých jednosměrek nebo v jednostranném zachování aleje, přičemž na druhé straně by byla silnice rozšířena a v bezpečné vzdálenosti od silnice by proběhla náhradní výsadba. Všechna řešení však narazila nikoli na neochotu investora, ale na jeho finanční a majetkové možnosti. Ukázalo se, že variantní řešení by bylo dražší, než jaký rozpočet má kraj k dispozici a potřebná šířka záboru zemědělské půdy by vyžadovala odkoupení takového pruhu, který vlastníci nehodlali umožnit. Iniciativa pochopila, že kraj má v této situaci velmi omezený prostor pro manévrování a nechtěla po kraji nemožné, jen maximum možného. Už od počátku iniciativa dávala najevo ochotu domluvit se takovým způsobem, aby bylo zachováno co nejvíce stromů a silnice se přitom mohly rekonstruovat. V tom duchu byla koncipována i petice. Nebylo cílem iniciativy projekt rekonstrukce silnic na Frýdlantsku shodit ze stolu, pouze ho vylepšit.
Ukázalo se, že na čtyřech z pěti úseků tohoto cíle bylo možno dosáhnout při zachování alejí. U pátého úseku to bohužel možné nebylo. Tato raspenavská „Kočárová alej“ byla přitom už začátkem září navržena do soutěže „Alej roku“. Stala se zároveň jakýmsi symbolem boje o záchranu alejí. Pomyslnou vlajkovou lodí iniciativy „Zachraňme aleje“. Tato vlajková loď však půjde ke dnu, poté co ochránila lodě za sebou, které i díky ní přežijí. Nepíše se to snadno a tak by asi bylo na místě vzdát této aleji úctu alespoň tím, že jí pošleme svůj hlas do zmíněné soutěže „Alej roku“. Mohl by to být výraz poděkování za to, že tu s námi 145 let byla, že dávala stín našim krokům i krásu naší krajině. Bylo by to důstojné rozloučení s těmito 185 krásnými, majestátními jasany, které tu za nás dýchaly, dávaly nám kyslík a pohlcovaly oxid uhličitý, prach a kouř z našich aut… Svůj hlas této aleji můžete dát zde: http://alejroku.cz/2015/kocarova-alej
Tato alej však neodejde bez náhrady. Na jejím místě se kraji po složitých jednáních s vlastníky podařilo najít místo pro zatím alespoň jednostrannou výsadbu aleje nové. Přitom sám pan radní pro dopravu vyjádřil naději, že snad se i situace na druhé straně časem změní natolik, že i tam by bylo možné vysázet stromořadí.
Na jednání pracovní skupiny bylo domluveno také to, že stromy, které u komunikací zůstanou (a je jich celkem 330), budou během stavby ochraňovány tak, aby jim nehrozilo nebezpečí ani od pohybu stavebních strojů ani při výkopových pracech. Naopak stromy, které budou pokáceny (a těch bude celkem 500) budou v dalších cca 3 letech nahrazeny novou výsadbou v trojnásobném množství. Vysazeno bude tedy 1500 mladých stromků, které se vrátí jednak do míst, z nichž budou ty současné vykáceny, jednak do jiných dožívajících alejí podél silnic, které tak budou vhodnou podsadbou postupně obnoveny, čímž se dosáhne žádoucí kontinuity krajinného rázu. Přesná místa budou vytipována před dalším jednáním pracovní skupiny.
Frýdlantsko tak má velkou naději zůstat krajinou alejí, ať už těch starých, tvořených mohutnými stromy a nebo těch mladých, z nichž budou mít radost naši potomci. Pracovní skupina se totiž shodla i na potřebě koncepčního zpracování tématu alejí na Frýdlantsku, takže další přidanou hodnotou bude zpracovaná koncepce uchování, údržby a obnovy alejí.
Neméně podstatným výsledkem je však i mezilidská rovina. To, co začalo vzájemnou nedůvěrou a přetahováním, končí smírem, vzájemným pochopením a společnou prací pro uchování a obnovu alejí. Místem, kde se nyní dosažená dohoda stvrdí, je jednání zastupitelstva Libereckého kraje, které by mělo přijmout usnesení, zavazující k výsadbě alejí na Frýdlatsku. Tam chceme také odevzdat petiční archy. Pod peticí „Zachraňme aleje“ je k dnešnímu dni podepsáno 2000 lidí. Děkujeme všem, kteří tak dali svůj hlas stromům, jež díky tomu bylo slyšet. Do poloviny listopadu je ještě možné svým podpisem podpořit vzniklou dohodu a zastupitelstvo Libereckého kraje k převzetí závazku k výsadbě 1500 stromů do alejí. A samozřejmě je také možné podpořit zmíněnou „Kočárovou alej“ v soutěži „Alej roku“ a alespoň symbolicky tak uctít její hodnotu a důstojně se s ní rozloučit. Toto rozloučení i přímo na místě s kulturním programem připravujeme…
Zdroj: Zbyněk Vlk
