Letošní sezona byla podle ředitele ještědského areálu Jana Svatoše druhá nejhorší za posledních 10 až 15 let. | foto: Ota Bartovský, MAFRA
„Přišlo padesát tisíc zákazníků, oproti minulé sezoně je to propad o třicet procent,“ říká.
Tvrdíte, že sezona byla špatná, sněhové podmínky ale měly podobné i ostatní areály v kraji. A například šéf TJ Bižuterie, která provozuje střediska na Bedřichově a na Tanvaldském Špičáku tvrdí, že i když se jezdilo méně dní, než loni, tak lidí přišlo více. Tak čím si vysvětlujete, že právě Ještěd na tom byl tak špatně?
Těch faktorů je určitě víc. Prvním je jednoznačně počasí. Zima nebyla taková ta klasická, kdy leží sníh i v nížinách. Hlavní podíl návštěvníků tvoří Středočeši, přijíždějí i Liberečané, ti se ale podílejí tak 15 procenty, a to i přesto, že se je snažíme lákat na levné permanentky ve všední dny. Na návštěvnosti se ale podepsaly i vánoční svátky, kdy se nejezdilo, přitom právě vánoce dělají v lyžařských areálech asi 20 procent tržby. A i když leden se vyvíjel dobře, tak další propad přišelv únoru. A posledním faktorem, který se na návštěvnosti negativně podílí je konkurenceschopnost Ještědu oproti jiným areálům.
Chcete mi tvrdit, že Ještěd se svou nabídkou sjezdovek a lanovek ve srovnání s ostatními středisky neobstojí? Navíc má ještě výhodu velkého parkoviště a dobré dostupnosti, jak autem, tak i tramvají.
Ano, infrastrukturu máme dobrou, v tom s vámi souhlasím. Jsme schopni poskytovat na solidní úrovni i gastroprovozy, ale už se trochu pozapomnělo na kapacitu sjezdovek. To je velká bolest Ještědu, zvláště při současném stylu lyžování. Za posledních více než deset let se v areálu masivněji neinvestovalo, narozdíl od jiných, jako je Klínovec, Tanvaldský Špičák, v poslední době i Rokytnice nad Jizerou, a Špindlerův Mlýn.
O nevyhovujících sjezdovkách se na Ještědu mluví již dlouho. Vadí hlavně to, že jsou příliš úzké. To zřejmě souvisí i s carvingovým stylem lyžování. Nebo se mýlím?
Vůbec ne, lyžování se za poslední léta hodně změnilo. Přišly carvingové lyže, u nichž je delší oblouk a lyžování se také zrychlilo. Takže dnes je kladen důraz spíš na mírnější a širší sjezdovky, kdežto v minulosti platilo čím prudší sjezdovka, tím lépe. Dnes utíkají lyžaři k terénům, které mají charakter modré a červené sjezdovky, hlavně, aby měla šíři minimálně čtyřicet metrů. Pak se cítí bezpečně a víc si lyžování užijí. U nás v areálu je červená Liberecká, a ta je široká v průměru dvacet metrů. To v současnosti vůbec neodpovídá trendům. Stále častěji lyžují i rodiny s dětmi a lidé na snowboardu, a ti k nám nepřijedou, protože se tu bojí. Jenže my nemáme peníze, abychom sjezdovky rozšířili. Bez toho však hrozí, že ještědský areál bude mrtvým pacientem, připojeným na hadičky.
Po městě letos žádáte jedenáct milionů korun. Na co peníze potřebujete?
Jako akciová společnost se staráme o tři sportoviště. Mezi ně patří lyžařský areál, skokanské můstky a areál ve Vesci. Speciálně ten je hodně navštěvovaný a bezplatný, dotujeme jej z jedné části z komerčního provozu, co se nám podaří vydělat na pronájmu při pořádání sportovních a kulturních akcí. Druhou část pak tvoří příjem z provozu lyžařského areálu. A vzhledem k tomu, že letos se nepodařilo udělat tržby na takové úrovni, abychom to byli schopni zajistit sami, tak po městě žádáme příspěvek jedenáct milionů. Z té částky se ale městu zpětně vrátí hned skoro sedm milionů korun. V té sumě je nájem, který městu platíme a pak i pětimilionový dluh po Snowhillu. Takže když tohle všechno odečtu, tak areál sám o sobě žádá o něco málo přes tři miliony korun.
Tvrdíte, že lidí přišlo letos o třicet procent méně, jenže nezavinili jste si to tak trochu sami? Třeba zrušením dvouhodinové permanentky, kterou využívali především liberečtí lyžaři?
Je pravda, že dvouhodinová permanentka byla oblíbená, ale my jsme přišli s obdobným produktem, tříhodinovým, který nabízíme pouze na všední dny. Tedy speciálně pro Liberečany, kteří si mohou přijít zalyžovat ráno, než půjdou do kanceláře. Ty dvě hodiny je úsek, který byl relativně krátký, takže my dnes za skoro stejné peníze nabízíme hodinu navíc. Další věcí, která funguje jsou předprodeje speciálně pro Liberečany, které se spustí vždy na podzim. Pokud si koupí čtrnáctidenní skipas, pak je jeden den lyžování vyjde na tři sta korun.
Nemyslíte si, že byste měli větší důraz klást třeba na reklamu. Nezlobte se, ale například Rokytnice má propracovanější marketing, v areálu pořádá spoustu akcí a umí o nich dát vědět.
Ano vím, ale všechno souvisí se vším. Když mám dost peněz, můžu se vrhnout na propagaci, bohužel nám na ni zbývá zhruba necelý půl milionu korun, což je relativně směšná částka. Na Ještědu akce v průběhu zimy jsou, jen se o nich v médiích tolik nepíše. Třeba Rokytnici je věnována větší pozornost.
Ano, ale otázka je, jestli to není vaše chyba.
Jsme zase u toho. Rokytnice na to má konkrétního člověka, placeného za kontakt s novináři. To pak funguje úplně jinak. V okamžiku, kdy máme nějakou akci, tak ji přes tiskové zprávy města pouštíme. Ale to je asi málo, nicméně je to další z věcí, na které intenzivně pracujeme, velmi rád bych měl člověka, který se bude zabývat propagací areálu. Na druhou stranu, pro nás je ta reklama skoro kontraproduktivní. Přiláká k nám lidi na úzkou sjezdovku, na které se bojí, a tak to řeknou dalším dvaceti lidem, a ti sem raději ani nepřijedou.
Střediska v Rokytnici i na Špičáku investovala miliony do zasněžovacích technologií. Není potřeba vylepšit zasněžování také na Ještědu?
Potřebujeme jej zkapacitnit, ale primárně potřebujeme jiné věci. A mám-li být upřímný, tak třeba na Špičáku vidím důležitější investice, které je nutné udělat. Třeba upravit parkování, vždyť je to katastrofa, vylezete z auta a jste po kotníky v bahně. A o Rokytnici ani nemluvím, tam je parkování rovněž mizerné, stravování nula, sice krásné sjezdovky, ale jedna lanovka a dlouhé fronty. Vím sice, jakou pověst má Špindlerův Mlýn, že je to středisko pro snoby, ale na druhou stranu nabízí krásné lyžování, dostatek lanovek, veškerý servis, parkování. To si raději stovku připlatím, ale budu mít všechno, co potřebuji.
Vámi zmiňovaný Špindlerův Mlýn provozuje slovenská skupina TMR. Právě s ní vedení Liberce intenzivně jedná o pronájmu areálu slovenské skupině TMR. K podpisu smlouvy by snad mohlo dojít koncem října. Souhlasíte s tímto krokem?
Je to skoro jediná cesta pro Ještěd, jak areál pozvednout. TMR poměrně masivně ve Střední Evropě do horského byznysu investuje, a to dlouhodobě. Je to úplně jiný přístup než Snowhill. Při takovém spojení je šance, že se Ještěd stane jedním z nejvýznamnějších hráčů na poli krátkodobého a víkendové lyžování. A pak se může skutečně stát takovým českým Innsbruckem. Lyžaři by získali nabídku velice kvalitního zimního a večerního lyžování, kvalitní prodejny i servisy, gastroprovozy. A hlavně také spoustu vyžití i v létě, například naučné stezky, cyklostezky. Příchod TMR bude ekonomickým přínosem pro město. Pokud do areálu dostanu za rok odhadem 400 tisíc lidí navíc, tak se na Ještědu za sezonu otočí třičtvrtě milionů návštěvníků.
Ani skupinu TMR ale neminou investice do areálu. Jinak by jejich příchod asi neměl smysl.
Bez rozšíření sjezdovek to skutečně nejde. Změnu územního plánu už máme schválenou. Je v něm výstavba nové sjezdovky u sedačkové lanovky na Skalku, která by měla být osvětlená. Počítá se i s částečným rozšířením vršku Slalomáku a vršku sjezdovky Pod Lany. V těch záměrech TMR je spousta logických kroků, zatím jsou to jen hrubé obrysy, které se ještě upřesní. To, co považuji za další benefit, jsou myšlenky rozvoje letních aktivit. Ještěd pak může být zajímovou výletní destinací.
Zimní sezonu jste již ukončili. Co čeká návštěvníky v létě?
Chceme naučit lidi pohybovat se po Ještědském hřebenu. Letos nabídneme tři vyhlídkové okruhy v délce od dvou do sedmi kilometrů, to je příjemná procházka, která začíná na Skalce na lanovce, s níž se vyjede nahoru a po hřebeni a mírně dolů z kopce se schází. Jedna stezka mapuje Černý vrch a prostory pod kabinovou lanovkou, druhá vede přes Pláně kolem Panského lomu. Přidat chceme i nějaké tratě v bikeparku, a v areálu proběhne i řada akcí, běžecké závody, cyklozávody, ve Vesci pak další ročník festivalu Benátská a extrémní závod Spartan Race.
