Dolní Oldříš, ležící dnes na samé státní hranici, je doložena již v roce 1346, kdy zde podle zápisů míšeňského biskupství existoval kostel. Stojí tu na mírném návrší svažujícím se k potoku dodnes. Dolní Oldříš bývala lenním statkem a jeho majitelé sídlili v nejstarších dobách na tvrzi zbudované na protilehlém svahu. Dosud je patrný příkop, naplněný kdysi vodou, který obepíná plochu zhruba kruhového půdorysu. Na ní stávala věžovitá tvrz, z níž se však bohužel nic nezachovalo.
V roce 1689 ji koupil hrabě Gallas a spojil ji se svým frýdlantským panstvím.
Dolní Oldříš zůstala za Gallasů a vlastně dodnes ryze zemědělskou obcí, jejíž vývoj byl určen nejen její excentrickou polohou vůči Frýdlantu, ale i blízkostí hranice, což umožňovalo snadný styk s německými obcemi Gerlachsheim (dnes Grabiszyce) a Küpper (Miedziane). Zemědělská tradice je patrná i ze statistických dat z 19. století.
V současné době se Statek Dolní Oldříš opět vrátil ke svým kořenům, jak k zemědělským, tak co se do chovu týče. V Oldříši nabízejí hovězí a jehněčí maso v bio kvalitě, tak jak to bylo v minulých dobách samozřejmostí.
