Z nenápadné vesnice v Libereckém kraji se jednou ročně stane velký sraz motorkářských nadšenců. Do Všelibic se sjíždějí lidé z celé republiky už 15 let, avšak nejedná se o milovníky rychlých strojů, řetězů a koženého oblečení, nýbrž o vášnivé majitele motorek do 50 kubických centimetrů, mezi kterými z velké většiny převažuje legendární Jawa pionýr, známá jako fichtl.
Každý rok se do Všelibic sjede na 1500 lidí, což je trojnásobek počtu obyvatel vesnice. Najdete tu lidi z Moravy, různých koutů Čech, ale třeba i Němce.
„Původně to byl celosvětový sraz pionýrů, později jsme zjistili, že motorce neřekne nikdo jinak než fichtl, tak jsme to přejmenovali na Fichtl sraz,“ popisuje Luboš Hajský, jeden z organizátorů akce, který je svými kolegy představen jako „ten, co umí hezky mluvit“.
Společně s dalšími lidmi z vesnice pořádá akci už 15 let. Začal kvůli tomu, že se mu nelíbila atmosféra na motorkářských srazech, navíc mu učarovala Jawa pionýr. „Kouzlo fichtla je v tom, že i nepříliš zručný specialista si dokáže stroj opravit. Jízda na něm je pak něco nenapodobitelného,“ popisuje Hajský a dodává, že ne každá vyjížďka na motorce musí být o rychlosti. „Kouzlo fichtlu je právě v tom, že to zas tak moc nejede, takže se musíte správě naštelovat, aby to vůbec jelo.“
Pionýr není jen pro chlapy | Foto: Matěj Koutský
I když i fichtl se umí „poladit“ na pořádné otáčky. Na srazu najdete několik kousků, které vypadají, že by v klidu předjely mnoho jiných, závodnějších strojů. Poznáte je nejen na pohled, ale také podle zvuku. Móda tuningu starých motorek je podle Hajského už ale převážně pryč. „Dřív se nám líbilo upravovat ty motorky na co nejvyšší výkon. Teď jsme ve fázi, že se nám nejvíce líbí ty, co nejsou tuningem zasažený,“ dodává.
Jenomže ty už není tak snadné sehnat, dříve měl pionýra každý a mnoho lidí se ho rádo zbavilo, dnes seženete stroj těžko, často také za vysokou cenu. „Cena často stoupá až do nesmyslných částek. Motorek je málo a milovníků hodně, za fichtla tak často zaplatíte víc, než za podobně kvalitní motorku jiné značky. Dřív se fichtly u nás ve vesnici dávaly za stovku, teď to začíná na šesti tisících a stoupá podle toho, v jakém je stavu,“ říká Hajský.
Přes dým je při vyjížďce občas velmi složité vidět. I v tom je kouzlo | Foto: Matěj Koutský
Na fichtlech stále jezdí mladí
Právě fichtl byl dlouhou dobu jedním ze symbolů mladých. Dnes generace fichtlařů stárne, ale jízda na pionýru baví i jejich děti. „Když jsme začínali, tak sem jezdili převážně třicátníci, kteří na nich jezdili jako mladí. Tihle chlapi nám tady zůstali, akorát přibrali manželky. Od nich to okoukaly zase děti, takže tady máme průřez všemi generacemi,“ dodává a vyvrací, že by mladá generace neměla o motorky zájem.
Nemění se dokonce ani zvyky. Polovina účastníků během srazu na motorce něco šteluje, vylepšuje, ladí. Každý se rád pochlubí, jak motorku poladil, nebo pochválí zachovalé revmaplechy historické motorky. „Jednou jsem četl, že mladé už nebaví čistit svíčky a karburátor, že si radši sednou k počítači. Já s tím nesouhlasím, podle mě to není pravda, protože to kouzlo kutilství v nás pořád zůstává,“ popisuje majitel historického kousku.
Hajský a mnoho dalších fichtlařů jezdilo dříve i na srazy velkých motorek, odradila ho od nich však nepříjemná atmosféra. „Na srazu velkých motorek to bylo vždy trochu o průšvih,“ popsal Hajský. Motorkáři se tam totiž podle něj k večeru často opijí, poperou, nebo využijí svou nadvládu nad ženským pohlavím.
Sexismus a motorky
Tak si udělali ve Všelibicích vlastní akci, která už patnáct let spojuje všechny nadšence ne moc rychlých strojů. „Každý tady zavzpomíná na své mládí, jednou za rok provětrá stroj a užije si pohodu. Já osobně jsem rád, že to má takovou klidnou atmosféru,“ popisuje Hajský.
I když nečekejte akci, kam byste chtěli zvát zástupkyně boje za rovnoprávnost pohlaví. Lehkým sexismem se to na tu jenom hemži, především oba moderátoři působí, jako by se snažili vyhrát soutěž Sexistické prasátečko. Narážkami na přemíru konzumace alkoholu, problémy s erekcí a na to, že ženy mají být v kuchyni, bylo jejich vystoupení prošpikováno. To potvrzují i někteří z účastníků. „Je to jediný místo, kde mě nenajde stará,“ vysvětluje čtyřicátník ve žlutomodrém týmovém tričku.
Jedná se zkrátka o retro sraz se vším všudy. „Není to vidět jenom na motorkách, ale třeba i na kapelách. Lidi znovu začínají bavit kapely, na které se chodilo dřív, v tom se doba rovná,“ uzavírá Hajský.
Zdroj: Aktuálně.cz
