Liberec /ROZHOVOR/ – O nás bez nás, tak by se daly lapidárně shrnout reakce většiny zúčastněných na novelu zákona o vzdělávání sester.
Zdravotní sestra. Ilustrační snímekAutor: Deník
Zatímco dříve se o pacienty mohla na odděleních starat sestra, která maturovala na střední zdravotnické škole, nyní se taková absolventka stává „pouze“ zdravotnickým asistentem. Takový může pracovat jen pod dohledem všeobecné sestry, absolventky střední školy a bakalářského oboru na vysoké škole nebo tříletého studia na vyšší odborné škole. Podle novely, která by měla platit od 1. září 2017 (pokud ji schválí poslanci, senát a podepíše prezident) bude k vyšší odbornosti stačit čtyřleté studium na zdravotní škole a rok vyšší odborné školy. Od toho je odvozen i pracovní název novely 4 + 1.
Podle oslovených odborníků jde ale jen o kosmetickou úpravu, která tristní nedostatek sester v českých nemocnicích, zejména v náročnějších oborech, nevyřeší.
„Všeobecná sestra bude mít dokončené studium ne po sedmi letech, ale po pěti letech, ušetří tím tedy dva roky, ale nemyslím si, že jich tím pádem bude více,“ vysvětlila ředitelka ošetřovatelské péče Krajské nemocnice v Liberci a zkušená sálová sestra Marie Fryaufová. Sestry totiž podle ní od této profese neodrazuje ani tak délka studia, jako platy neúměrné náročnosti a zodpovědnosti, stres a vysoké pracovní nasazení.
„Pro všeobecnou sestru stačí, když si udělá střední školu plus jeden rok, ale pokud by chtěla být specialistka, musí mít po roce praxe další dvou až tříleté specializované vzdělání ukončené atestací,“ snaží se vysvětlit systém, v němž pracují zdravotnické asistentky (absolventky zdravotní školy s maturitou), všeobecné sestry (Bc. nebo Dis.) a sestry specialistky ( sálové sestry, sestry na intenzivních odděleních, dětské sestry či porodní asistentky.
Pokračování naleznete ZDE
Liberecký deník
