Čtyři sepnuté popsané listy a jednu obálku obsahovala pozinkovaná schránka z roku 1934, kterou ve středu 18. července 2018 v odpoledních hodinách otevřeli v prostorách radnice ve Frýdlantu starosta města Dan Ramzer, archeolog Severočeského muzea v Liberci Mgr. Petr Brestovanský a vedoucí oboru kultury a cestovního ruchu Městského úřadu Frýdlant Iva Beranová. Schránka byla nalezena náhodou pod základovou deskou pomníku zajatcům v první světové válce, který stojí pod hřbitovem a v současné době prochází obnovou.
„O schránce jsme neměli tušení, byla nalezena náhodou ve chvíli, kdy byla z pomníku kvůli obnově sundána vrchní kamenná deska lichoběžníkového tvaru a začalo se s pracemi na základové desce. Bohužel byla schránka během těchto prací trochu poškozena, nicméně zůstala vcelku a jak se později ukázalo, dokumenty v jejích útrobách zůstaly neporušené,“ říká starosta Frýdlantu Dan Ramzer.
K otevírání ploché schránky o velikosti formátu A4 přizvalo město Frýdlant odborníka z oboru archeologie, Mgr. Petra Brestovanského. „Schránka, u které se předpokládalo, že pochází z roku 1934, ve kterém byl pomník odhalen, opravdu patří do gesce archeologů, protože naše práce končí až u památek a věcí přibližně z roku 1947. Otevírání takovýchto schránek však není běžné. Za 25 let, ve kterých se v rámci práce v Severočeském muzeu Liberec těmto artefaktům věnujeme, je to maximálně třetí taková schránka z této mladší doby. Jde tedy o poměrně vzácnou věc,“ podotkl během otevírání schránky.
Samotného úkonu otevírání se ujal starosta města Dan Ramzer, dokumenty už ze schránky vyňala vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu Iva Beranová. V ochranných rukavicích ze schránky vysunula papírové dokumenty a obálku. „Přestože písmo na listinách je velmi vybledlé a špatně čitelné, lze z toho, co se přečíst dá usuzovat, že jde o listiny z roku 1934 vypovídající o tom, že je tam uložil zřejmě spolek vysloužilců, který pomník nechal vyrobit,“ vysvětluje archeolog Petr Brestovanský. Mezi první a druhou stránkou dokumentu pak byla vložena obálka, na které jsou zřetelně vidět čtyři otisky mincí, od pětikoruny po drobnější mince. Ty však ve schránce chyběly. „Je evidentní, že mince musely být z této schránky někdy po roce 1934 vyňaty. Stihly ještě zkorodovat a obtisknout se na papír obálky, poté asi schránku někdo našel a mince si nechal. Protože si nemyslím, že by ze zavřené obálky, která byla ještě vložená dovnitř dokumentu, prostě vypadly,“ dodává Brestovanský. Ten, kdo schránku v minulosti otevřel a mince si nechal, do ní ale naštěstí pro nás vrátil alespoň dokumenty a znovu ji zaletoval.
Listiny i schránku si po jejím otevření a prozkoumání odvezl archeolog do Severočeského muzea. Nález čeká odborné ošetření, které zajistí, že budou listiny i schránka zachovány pro příští generace v co nejlepším stavu. „Je vidět, že listina je napadená plísněmi a rozhodně nemá kyselost pH neutral, takže u ní musejí odborníci provést rozbor a stabilizovat ji. Nejdříve z ní budou za přítomnosti konzervátora odebrány stěry a vykultivují se druhy plísní. S informacemi o druzích plísní pak odjedeme do Národního archivu, kde dojde k odkyselení listin. Pak vzniknou v rámci předání dokumentu do archivu skeny a na základě získaných elektronických dat dojde na postupy, které pomohou zvýraznit dnes špatně čitelné a na mnoha místech téměř neviditelné písmo,“ popisuje archeolog. Potom už bude jasné, jaké informace listiny obsahují.
Stabilizovat se bude i stav zinkové schránky, která je také důležitou součástí nálezu a stane se významným artefaktem.
Pro starostu Frýdlantu bylo otevírání historické schránky jedinečnou událostí. „Ve Frýdlantu už jsme nějaké staré schránky otevírali, například schránku z věže tělocvičny v základní škole T. G. Masaryka v Bělíkově ulici. U toho jsem ale nebyl. Jsem rád, že tentokrát jsem mohl být součástí této výjimečné události,“ podotkl Dan Ramzer. Počítá s tím, že schránka, byť jiná než ta původní, se do pomníku s novodobými dokumenty vrátí. „Stejně jako u tělocvičny chceme do tohoto pomníku vložit schránku se současnými tiskovinami, Frýdlantským zpravodajem, zřejmě aktuálním seznamem zastupitelstva a drobnými mincemi. Jako vzkaz dalším generacím, jaký byl ve Frýdlantu život v roce 2018. Vracení schránky plánujeme u příležitosti slavnostní prezentace obnoveného pomníku zajatcům první světové války na prostranství pod hřbitovem a také památníku takzvaného klečícího vojáka přímo v prostorách hřbitova. Oba obnovené památníky vztahující se k první světové válce chceme veřejnosti ukázat 11. listopadu v 11 hodin a 11 minut, tedy přesně chvíli, ve které uplyne 100 let od konce první světové války,“ říká starosta Frýdlantu.
Obnova pomníku zajatcům z první světové války, pod jehož základovou deskou byla schránka objevena, má skončit do podzimu. Navrácen mu bude původní vzhled a to především díky dobovým fotografiím. Písmena reliéfního nápisu AN DENKEN DER KRIEGSGEFANGENSCHAFT VESTORBENEN 1914 – 1918 se totiž nezachovala. Nápis v překladu znamená Na památku válečný spolek zemřelým 1914 – 1918. Pomník byl odhalen v roce 1934. V současné době je obnovován díky finanční podpoře Ministerstva obrany České republiky, které na práce přispělo částkou 158 tisíc korun a městského rozpočtu. Celkem přijde obnova pomníku, který je evidován jako symbolický válečný hrob zajatců v první světové válce na 244 tisíc korun.
Více fotografií najdete zde.
Zdroj: Město Frýdlant
