Tajemství železnic, pořad o zajímavostech českých železnic, tentokrát o zrušené trati Frýdlant v Čechách – Heřmanice s rozchodem 750 mm a úvraťovou stanicí Dětřichov, která byla propojena se Žitavskými úzkokolejkami. Pořadem provází Martin Dejdar. Odkaz na celý pořad: zde Veškerá práva k tomuto videu vlastní Česká Televize. Bohužel tento díl v archivu již nenajdete.
Video dílu Tajemství železnic – úzkokolejná trať Frýdlant v Čechách -Heřmanice najdete na YouTube zde: https://www.youtube.com/watch?v=2DwrYm18Nt0
Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice (někdy nazývaná též Heřmanička) byla jednokolejná úzkorozchodná místní dráha, která spojovala město Frýdlant s obcí Heřmanice na česko-polských (do roku 1945 česko-německých) hranicích. Zde trať plynule navazovala na síť saských úzkorozchodných drah, což umožňovalo spojení po kolejích z Frýdlantu až do dnešní Bogatyně a Žitavy. Kvůli návaznosti na trať ze Žitavy měla Heřmanička specifický rozchod koleje 750 mm. Na území Předlitavska neexistovala žádná jiná trať o tomto rozchodu, na níž by byla zajišťována veřejná doprava. V Předlitavsku se navíc nenacházel žádný jiný hraniční přechod, na němž by – jako v případě Heřmanic – tvořila úzkorozchodná trať mezistátní spojnici.
O zbudování tratě se začalo uvažovat s rozvojem průmyslových podniků v jihozápadní části Frýdlantska. Po úvahách o vybudování nakonec nerealizované tratě o normálním rozchodu ze saské Žitavy do pruské Lehnice, která měla procházet přes Frýdlant (a tedy přes Rakousko-Uhersko), se okresní úřad ve Frýdlantě zasadil o vybudování železničního spojení z Frýdlantu do Heřmanic. Ve spojení s německým podnikatelem Herrmannem Bachsteinem a jeho stavební firmou se počátkem roku 1899 začala trať stavět a 25. srpna 1900 byla za velkého zájmu přihlížejících uvedena do provozu. V okolí tratě se následně otevíraly další průmyslové podniky, čímž se využití této železnice zvyšovalo. Avšak vlivem krize během první světové války a následných nevýhodných finančních machinací se společnost Frýdlantské okresní dráhy, která trať provozovala, dostávala do obtíží, na něž její zaměstnanci reagovali i stávkou. Požadavky stávkujících se sice podařilo uspokojit, leč firma zabředala do stále větších problémů, až provoz na jejích tratích k začátku roku 1925 převzaly Československé státní dráhy (ČSD).
Po druhé světové válce se kvůli nerentabilitě provozu začalo uvažovat o zrušení tratě. Osobní doprava byla ukončena ke konci září 1947, nákladní provoz počátkem března 1951. Obce v okolí tratě však měly zájem o její opětovné zprovoznění a jejich přání se splnilo o letních prázdninách roku 1957, kdy na trati došlo k obnově osobního i nákladního provozu. Zájem o nákladní dopravu však postupně klesal, takže v červnu 1964 skončila definitivně; osobní pokračovala. Roku 1971 delegáti sjezdu Komunistické strany Československa, tehdy vládnoucí strany v zemi, schválili rozhodnutí o rušení neefektivních provozů. Byla proto zpracována studie rentabilnosti železničních tratí, z níž vyšla trať do Heřmanic jako neefektivní. A právě na jejím základě se započalo s jejím rušením. K ukončení provozu došlo k 13. lednu 1976. Část vozového parku přešla na úzkorozchodné železnice v okolí Jindřichova Hradce a zbytek byl sešrotován. Ve sběrných surovinách skončily v polovině devadesátých let 20. století i kolejnice.
Roku 2004 vzniklo uskupení, které o čtyři roky později otevřelo v bývalé frýdlantské výtopně muzeum věnující se této úzkorozchodné železnici. Snahou spolku je obnova tratě. Naproti tomu obecní úřad v Heřmanicích by na železničním tělese rád vybudoval cyklostezku.
Zdroj videa: Česká televize.
Zdroj textu a foto. Wikipedie
Ve Frýdlantu byl slavnostně otevřen nový výrobní závod společnosti DGS
Slavnostním přestřižením pásky bylo 22. září 2022 oficiálně potvrzeno zahájení provozu nové výrobní pobočky společnosti DGS Druckguss Systeme s. r. o., která vyrábí tlakové odlitky ze slitin hliníku a hořčíku pro automobilový průmysl. Závod ve...
Nový závod ve Frýdlantu, nová příležitost pro zkoušený region / Fotoreportáž
Když společnost DGS Druckguss Systeme, s.r.o. před pěti lety začala pracovat na záměru rozšíření výrobní kapacity a vybudování další výrobní haly, padla volba opět na Českou republiku, konkrétně na Frýdlant. Pádných důvodů pro toto rozhodnutí je hned několik. Zaprvé...
Vomáčka, Mrkvánek i Andělský mošt jsou Regionálními potravinami Libereckého kraje
Den regionálních potravin Libereckého kraje hostil předávání ocenění Regionální potravina pro rok 2022. Ve čtvrtek si ho převzalo devět místních výrobců, například Ivana Hollanová, Martina Papežíková nebo společnost Grain.Ocenění podepsaná...
Frýdlant hledá vánoční strom roku 2022
S dostatečným předstihem se Město Frýdlant začíná připravovat na vánoční svátky. Mimo jiné hledá také nejvhodnější vánoční strom na náměstí T. G. Masaryka. „Obracíme se proto opět na obyvatele Frýdlantu, kteří mají na zahradě či na svém pozemku...
Hanák, Pavlásek, Šercl. V Jizerskohorském muzeu se recitovaly básně / Fotoreportáž
První nedělní podvečer v září se v Jizerskohorském technickém muzeu konala další neotřelá akce kulturního festivalu Frýdlantsko Franze Kafky. Tentokrát čekal na necelé dvě stovky návštěvníků večer plný známé, méně známě i v povědomí posluchačů zapomenuté nebo zcela...
Společnost ZF tvoří budoucnost mobility s technologií By-Wire
ZF je globální technologickou společností dodávající systémy pro osobní automobily, užitková vozidla a průmyslové technologie, které umožňují další generaci mobility. Díky společnosti ZF mohou vozidla vidět, myslet a jednat. Prostřednictvím...
Učitelky i studenti na cestách – možná můžete vyrazit i Vy!
Věděli jste, že můžete poznat Evropu nejen jako turisté ale i jako studenti? Pokud aspoň trochu ovládáte nějaký cizí jazyk, nabízí se mnoho možností krátkodobých (i dlouhodobějších) vzdělávacích pobytů. Své o tom vědí učitelé a studenti z...
Lesníky vystřídali badatelé. Chalupa na Jizerce slouží libereckým muzejníkům
Zvenčí je to nenápadná jizerskohorská chalupa. Málokdo ví, že ve stavení mezi Hnojovým domem a Pešákovnou na Jizerce má Severočeské muzeum terénní přírodovědnou stanici, kterou jeho zaměstnanci využívají k výzkumné činnosti v Jizerských...
Staré tisky z hejnického kláštera se stěhují do liberecké knihovny
Část knihovny františkánského kláštera, který v letech 1692 až 1950 působil v Hejnicích, převzala do úschovy Krajská vědecká knihovna v Liberci. Knihovna obsahuje 1.200 svazků, z toho 489 titulů je nyní uschováno v liberecké knihovně. Převzetí...