Podzemní bariéra patří k jednomu z nejdůležitějších bodů česko-polské Dohody a má české území ochránit před dalším úbytkem podzemní vody. Dnes se proto v Praze sešel ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou (SLK), aby ho informoval o založení expertní skupinu v čele s Českou geologickou službou (ČGS). Ta má za úkol o nových zjištěních informovat MŽP, Liberecký kraj a širokou veřejnost, a v létě uzavřít rok monitoringu a sbírání dat závěrečným zjištěním o funkčnosti bariéry bránící dalšímu odtoku podzemních vod z českého území. Hejtman Půta ministra Hladíka informoval o tom, jak Liberecký kraj investuje 35 milionů eur, které získal díky vloni v únoru podepsané Dohodě na kompenzaci škod způsobených těžbou v dole Turów, a jak jsou o procesu informováni obyvatelé v regionu. Probrali také, jak postupuje příprava a realizace jednotlivých projektů na Liberecku.
„Jsem rád, že jsme dnes založili pracovní skupinu, jejíž součástí budou největší výzkumné kapacity v oblasti hydrogeologie, které v České republice máme. Věřím tak, že dokážeme kvalitně vyhodnotit, jak funguje podzemní těsnící stěna, která je nyní je v ročním testovacím provozu. Bude to klíčová informace, která posune česko-polskou Dohodu dál,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že o všech výsledcích z jednání pracovní skupiny bude ministerstvo informovat Liberecký kraj. „Vnímám pohled některých obyvatel regionu, kteří mají dojem, že Česká republika neudělala v rámci vyjednávání s Polskem ohledně dolu Turów dost. Důvodem může být obava z toho, že náš zájem nebyl dostatečně ošetřen a že opatření k minimalizaci dalšího strhávání podzemní vody vlivem těžby z našeho území směrem do dolu nezafunguje. Potřebujeme se opřít o data, ne o strach. Jsem proto přesvědčen, že pracovní expertní skupina po analýze všech finálních výstupů nám dá jasné odpovědi podložené fakty,“ doplnil ministr.
Ministr Hladík zřizuje expertní skupinu na ověření funkčnosti podzemní bariéry
V průběhu monitorování podzemní bariéry se hodnotí dvě kritéria: její propustnost a změna hladiny podzemní vody. Data o vývoji hladiny podzemních vod dostává česká strana čtvrtletně. Letos v létě, po ročním pilotním provozu, pošle polská strana čerstvé údaje z monitoringu a poté je posoudí pracovní skupina v čele s ČGS. Její ředitel Zdeněk Venera k tomu dodává: „Z prozatímních výsledků posledních měření můžeme být v tuto chvíli mírně optimističtí. Čtyři monitorovací vrty podél bariéry směrem k našim hranicím, které Poláci doplnili na základě Dohody, hlásí vzestup hladiny o centimetry, někde až desítky centimetrů. Jakékoli změny se dějí opravdu pomalu. Ten tragický moment pro nás nastal už v 80. letech, kdy Polsko přetěžilo takzvaný poludńový zlom, což způsobilo pokles hladiny podzemní vody v těch hlubinných vrstvách o 50 centimetrů do roku 1991. Další zaklesávání pak pokračovalo až do dnešní doby.“ Právě do této kritické oblasti situovala polská strana stavbu podzemní bariéry. Vede přes místa, kam se do dolu dostávala podzemní voda v podobě takzvaných vodních výronů.
Jak bariéra po ročním testovacím provozu funguje, bude vyhodnocovat dnes založená pracovní skupina, jejíž součástí jsou:
Doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D. – Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
prof. Ing. Rapantová Naďa, CSc. – Katedra geotechniky a podzemního stavitelství, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Mgr. Zdeněk Venera, Ph.D. – ředitel České geologické služby (ČGS)
Ing. Tomáš Fojtík – ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV)
RNDr. Renáta Kadlecová – hydrogeoložka ČGS
Mgr. Ondřej Nol – hydrogeolog ČGS
Ing. Radek Vlnas – hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a VÚV
RNDr. Josef Vojtěch Datel – hydrogeolog VÚV a předseda České asociace hydrogeologů
Ph.D. a Mgr. Pavel Eckhardt – hydrogeolog VÚV
Přínos Dohody pro Českou republiku a zejména Liberecký kraj
Mezivládní dohoda je nejlepším řešením, které po celou dobu jejího trvání přináší hmatatelné benefity pro lokality postižené činností dolu Turów a pro jejich obyvatele. Její součástí je kompenzace části nákladů nezbytných například pro vybudování potřebné vodovodní infrastruktury. Finanční příspěvek polské strany, kterou Česko podpisem Dohody získalo, bylo 45 milionů eur, z nich Liberecký kraj obdržel částku ve výši 35 milionů eur na zajištění náhradních zdrojů pitné vody a 10 milionů eur získalo MŽP na zajištění monitoringu dopadů těžby v dole Turów, konkrétně podzemní vody, ovzduší, hluku, světelného znečištění a pohybů terénu.
Česká republika díky Dohodě pravidelně kontroluje činnosti v dole Turów včetně monitoringu jejich vlivů. Vznikají klíčová ochranná opatření k negativních vlivů těžby na české území a české obyvatelstvo. Mezi ně patří zejména podzemní bariéra a prokázání její funkčnosti, která má zabránit odtoku podzemní vody z českého území.
Dohoda přinesla finance na kompenzace, Liberecký kraj pokračuje v jejich realizaci
Před podpisem Dohody bylo zřejmé, že v českém příhraničí existují zdroje vody, které jsou působením více faktorů najednou, mezi něž v prvé řadě patří těžba v dole Turów, kontinuální odběr pitné vody pro obyvatelstvo a klimatická změna působící hydrologické sucho, nevratně poškozeny. Právě proto byl podpis Dohody provázán s finanční kompenzací.
„Na základě Dohody jsme jako Liberecký kraj již spustili Fond malých projektů. Na konci loňského roku jsme vyhlásili první výzvu k příjmu žádostí. Obdrželi jsme jich šest s celkovými výdaji 934 tisíc eur a požadovanou podporu ve výši 358 tisíc eur. Nyní přijaté návrhy kontrolují odborníci a už chystáme druhou výzvu s alokací 500 tisíc eur, u které bude příjem žádostí pokračovat do konce letošního září. Z 35 milionů eur, které dohoda Libereckému kraji přinesla, podpoříme například projekty v oblasti ležící blíže k Hrádecku, například to bude rekonstrukce úpravny vody v Machníně, vybudování přivaděče vody z Machnína do Uhelné, zvýšení kapacity chrastavského vodojemu Svatý Ján a stavba vodovodů mezi Hrádkem nad Nisou a Václavicemi a z Chrastavy do Horního Vítkova. Z tohoto výčtu bude prvním odstartovaným projektem právě zmíněná rekonstrukce úpravny vody v Machníně, která začne v červnu letošního roku a hotová by měla být v roce 2025,“ uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Rozcestník informací
MŽP kontinuálně informuje o novinkách k Dohodě a výstupech z monitoringu: https://www.mzp.cz/cz/turow
Nejnovější monitoring odtoku vody v dole Turów České geologické služby: http://www.geology.cz/extranet/onas/aktuality/text-aktuality?id_aktu=22361
Liberecký kraj informuje o aktualitách k Turówu: https://krajsky-urad.kraj-lbc.cz/turow
TZ ve spolupráci s MŽP
Mgr. Filip Trdla
tiskový mluvčí kraje a krajského úřadu
filip.trdla@kraj-lbc.cz
485226307
770134419
Zdroj Liberecký kraj
Jubilejní ročník Jamparády v Kunraticích se stal oficiálním rekordmanem! / Fotoreportáž
V půvabné vesničce Kunratice nedaleko Frýdlantu se v sobotu konal jubilejní desátý ročník JamParády, kuriózní soutěže o nejlepší marmeládu.Úderem patnácté hodiny se otevřel místní kulturní dům a do prostor provoněných marmeládou začali proudit nedočkaví návštěvníci....
V Hejnicích se konal jubilejní Hejnicman a Hejnicfilm / Fotoreportáž
V sobotu 15. října proběhl v Hejnicích za teplého slunečného počasí jubilejní 10. ročník sportovně-turistické akce pro „drsné ženy a muže“ Hejnicman 2022. Zorganizoval ho liberecký spolek Jizerské aktivity ve spolupráci s Městem Hejnice. Nejnáročnější závod Žulový...
Strašidla, duchové a monstra opět řádila v továrně / Fotoreportáž
Páteční podvečer patřil v Jizerskohorském technickém muzeu Strašidlům z továrny. Do šera ponořené venkovní i vnitřní továrenské prostory muzea se návštěvníkům otevřely kolem 18.00 hodiny. Branou továrny prošlo bezmála tisíc zvědavých návštěvníků. Vzrušující večer plný...
JamParáda 2022 vyvrcholí první listopadovou sobotu
V sobotu 5. listopadu 2022 se již tradičně koná v malebné obci Frýdlantského výběžku Kunratice, vyhlášení výsledků největší marmeládové soutěže na území střední Evropy JamParáda 2022. Slavnostní odpoledne proběhne v místním kulturním domě.První...
Výšlap na Paličník odmění výhledem na Krkonoše, Lužické i Jizerské hory
Dokonalý kruhový rozhled nabízí skalní vyhlídka vysoká 944 metrů, jež leží na západním okraji Klínového vrchu, krátkého hřbetu mezi údolími Hájeného potoka. Její jméno znají snad všichni jizerskohorští turisté: Paličník. „Místo, které jako by...
Středoškoláci mohou ráno nově cestovat do Frýdlantu ve dvou vagonech
Od pondělí 31. října posílí kapacita linky L61, která odjíždí z Liberce v 6:59 směr Frýdlant a Nové Město pod Smrkem. Místo jednoho vozu budou nyní jezdit dva. Do Nového Města pod Smrkem bude dále pokračovat již jen samostatně přední vagón.„Ve...
Kraj pokračuje v mapování potřeb hospodářsky a sociálně ohrožených území
Vyšší míra nezaměstnanosti nebo nedostatečná dostupnost některých služeb jsou jedněmi z charakteristik takzvaných hospodářsky a sociálně ohrožených území. V Libereckém kraji se jedná momentálně o území Frýdlantska, Novoborska, Semilska,...
Hejnický klášter ovládlo divadlo, tanec, zpěv a dětský smích. Na již druhém Ukrajinském večeru se na válku alespoň na chvíli nemyslelo…
Od března hostí Hejnice válečné uprchlíky z Ukrajiny, žijí v klášteře, v Simonově vile, ale i na dalších místech. Pro ně, pro dobrovolníky i čestné hosty, kteří pomáhají, se v pátek 14. října 2022 konal již druhů společenský večer. Děti si pod vedením operní režisérky...
Správná technika, přesný řez i rychlost. Tým frýdlantské školy má zlato
Správná technika, přesný řez i rychlost. Ve Frýdlantu vrčely motorové pily.Šestnáct soutěžících ze sedmi lesnických škol České republiky ve středu 19. a ve čtvrtek 20. října bojovalo v městském parku ve Frýdlantu o nejlepší umístění v soutěži Jizerský dřevorubec....