Česko-německým příhraničím vede trasa Pašerácké cyklostezky, která představuje zajímavosti Hrádecka a Frýdlantska. Na čtyřiceti kilometrech nabízí mimo jiné pozoruhodná zastavení naučné stezky, zaměřená na historii kraje a života v něm, přírodní zajímavosti i ochranu životního prostředí, přírody a krajiny. Na německé straně lze navázat na značené turistické cesty a naučnou stezku Po stopách hornictví.

Z německé obce Hartau neboli Hartava vede cesta přes česko-německé hranice do Hrádku nad Nisou, odtamtud do Oldřichova na Hranicích a dále do Uhelné. Přes Horní Vítkov pak trasa míří do Albrechtic u Frýdlantu a severním směrem přes Heřmanice, Kunratice a Višňovou do  Filipovky a k česko-polským hranicímu u Andělky.

„Frýdlantsko a Hrádecko, včetně přesahu k německým sousedům, to jsou lákavé oblasti i pro cykloturisty. Zajímavým terénem a mimo jiné tím, že se milovníci cyklistiky vyhnou zástupům podobně naladěných turistů,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Hartava
Hartava leží na úpatí Přírodního parku Žitavské hory a je částí města Žitava. Pamětihodností a znakem města je vodovodní domek zvaný Röhrhäusel z roku 1726, který zásoboval až do 19. století Žitavu vodou.

Kristýna
Rekreační areál s koupáním a možností sportovního vyžití v zatopeném bývalém lomu na lignit jen kousek od hranice.

Hrádek nad Nisou
Město leží na okraji Lužických hor v Žitavské pánvi na Trojmezí Čech, Německa a Polska. Hrádek je pokládán za nejstarší osídlené místo v údolí Nisy. Již v 10. století zde žily slovanské lužicko-srbské kmeny. Nachází se zde kostel sv. Bartoloměje z 18. století, Chrám Pokoje v novogotickém stylu z let 1900 až 1901, středověká studna a také multifunkční centrum Brána Trojzemí, ve kterém jsou mimo jiné vystaveny ostatky takzvaného hrádeckého vampýra, muže záhadně pohřbeného ve 14. století.

Uhelná
Menší vesnice založena roku 1720 pro řemeslníky vyrábějící dřevěné uhlí, dnes součást města Hrádek nad Nisou. Leží na kopci Vřesový vrch přímo na hranici s Polskem. Stojí zde několik původních domů, nejzajímavější je hrázděný dům číslo 4. V jeho sousedství vyrostl hrázděný dům ještě jeden, tentokrát nový a moderní. Ozdobou obce je zrenovovaná kaple Panny Marie Pomocné, která unikla zkáze. Celou osadu zdobí lipová stromořadí. Mezi místní zajímavosti patří i nedaleký větrný mlýn přestavěný na penzion či pískovcový lom.

Lysý vrch
Lysý vrch se nachází v jihozápadním podhůří Jizerských hor v místě přechodu k žitavské pánvi. Na východním svahu v roce 1830 postavil Eduardem Zücklerem větrný mlýn, který byl poničen Prusy během prusko-rakouské války v roce 1866. Dodnes se dochovalo pouze torzo, přibyly větrné elektrárny.

Heřmanice
Prastará lenní ves je známá již od 14. století, založena byla v roce 1375. Název obce Heřmanice se vyvinul z původního názvu – ves lidí Hermanových. V obci se dochovalo mnoho domů stavěných hornolužickou hrázděnou lidovou architekturou. K přírodním zajímavostem patří bývalý čedičový lom. Vyhledávanou raritou je přírodní památka Kodešova skála. Skála z černého čediče vytváří efekt zvaný varhany – pětihranné sloupky jsou poskládány jeden vedle druhého. V blízkosti obce stojí nová dřevěná rozhledna, známý je i sklářský ateliér.

Višňová
Obec se rozkládá se v lukách okolo říčky Smědé, je pro ni charakteristická velmi malá nadmořská výška, okolo 250 metrů nad mořem. Poprvé byla zmiňovaná kolem roku 1334 a až do počátku 18. století byla v majetku lenních pánů podléhajících majitelům frýdlantského panství. Přímo z obce pocházel rod Weigsdorfů, podle kterých se obec až do roku 1945 nazývala. Zajímavostí je soubor hornolužické architektury z 18. a 19. století. Západně od vsi je bizarní skalní skupina Pohanské kameny. V obci Andělka, která spadá pod Višňovou, je kostel sv. Anny z konce 18. století, ve kterém se pořádají koncerty a je zároveň poutním místem. Hned u kostela se nachází jeden ze čtyř smírčích křížů na Frýdlantsku.

Přírodní rezervace Meandry Smědé
Krajinářsky hodnotné území údolní nivy řeky Smědé s vyvíjejícími se meandry a slepými rameny a štěrkopískovými náplavy. Spolu s přilehlým rybníkem Dubákem je hnízdištěm vzácných druhů ptáků.

Jan Mikulička
odborný zaměstnanec vztahů s veřejností
jan.mikulicka@kraj-lbc.cz
485226324

 
Valdštejnské slavnosti vstoupily do druhého dne

Valdštejnské slavnosti vstoupily do druhého dne

Už v historickém duchu se od soboty nesou Valdštejnské slavnosti 2023 ve Frýdlantu. Na náměstí T. G. Masaryka tento druhý den slavností v 9.00 hodin ráno odstartovaly slavnostní fanfáry z věže radnice, kterých se ujali italští praporečníci...

číst více
Valdštejnské slavnosti 2023 začínají už dnes!

Valdštejnské slavnosti 2023 začínají už dnes!

Dočkali jsme se! Valdštejnské slavnosti 2023 začínají právě dnes a potrvají do neděle 21. května 2023.Program je připraven na řadě míst Frýdlantu, kompletní informace najdete zde nebo na facebooku Valdštejnské slavnosti. Dnešní program ještě...

číst více
Třicet let od myšlenky Valdštejnských slavností

Třicet let od myšlenky Valdštejnských slavností

Od myšlenky Valdštejnských slavností ve Frýdlantu letos uplynulo 30 let! A to tedy není vůbec málo. Přečtěte si nejen o tom, ale i o úplné historii slavností. Text pro vás připravil radní a zastupitel Frýdlantu, ale hlavně představitel jedné z...

číst více
Italští praporečníci zdobí slavnosti už 10 let

Italští praporečníci zdobí slavnosti už 10 let

Bez koho si už 10 let neumíme Valdštejnské slavnosti ve Frýdlantu představit? Přeci bez italských praporečníků nebo také vlajkonošů Sbandieratori Castiglion Fiorentino!  Tohle italské historické uskupení vlajkonošů navazuje na starou tradici,...

číst více
Pálení čarodějnic v Lázních Libverda 2023

Pálení čarodějnic v Lázních Libverda 2023

Noc z 30. dubna na 1. května je dodnes živý a velmi starý lidový svátek, který je tradičně spjat s kouzly, čárami a ohni. Pálení čarodějnic se již tradičně konalo i v Lázních Libverda.Zaměstnanci a spolupracovníci obce ve frýdlantském výběžku si na tento svátek...

číst více

Pin It on Pinterest