[singlepic id=1861 w=101 h=133 float=left]Bedřichov – Obec Bedřichov, Ski Klub Jizerská 50 a Jizerská, o.p.s. se spojili dohromady a společně s přáteli a rodinami horolezců, kteří zahynuli při neštěstí v Peru v roce 1970, začali připravovat vznik Památníku Expedice Peru v Bedřichově. Naším cílem je památník postavit ještě letos na podzim. Na jeho konkrétní podobě pracuje skupina, ve které jsou i členové rodin zemřelých horolozců a peníze na stavbu památníku vyberou mezi sebou lyžaři, kamarádi, rodiny a všichni, kteří chtějí ke vzniku Památníku přispět. Další podrobnosti i zajímavosti najdete na novách webových stránkách www.peru1970.cz, kde jsou stručné informace z historie, o tom, jak památník vzniká a jak se daří sehnat peníze na jeho stavbu. Finanční dar může věnovat kdokoliv, nejde však o anonymní částky, každý dárce má své jméno. První z nich jsou již zveřejněni na webových stránkách www.peru1970.cz a doufáme, že další jména budou rychle přibývat. (Údaje aktualizujeme průběžně)
Mnoho z textů a fotografií nových webových stránek laskavě poskytl Jiří Langer.
Na stránkách je také poprvé komukoliv dostupná píseň Huascarán, která vznikla v roce 1972.
Další informace
V roce 2010 uplyne přesně 40 let od výpravy československé expedice 15 horolezců do Peru, kteří se chystali pokořit nejvyšší horu peruánských And – Huascarán. O smutné události, která tuto výpravu postihla, bylo popsáno již mnoho. Členové této expedice se shodou okolností účastnili prvních ročníkůzačínajícího závodu Jizerská Padesátka. A právě jejich osud změnil nejen tento závod, ale běžecké lyžování v Jizerských horách vůbec. Z Jizerské Padesátky se stal významný závod, na jehož start se každoročně chystají tisíce lidí.
Každý může přispět na Památník Expedice Peru 1970
V srpnu 2009 byly zahájeny přípravy na stavbu Památníku Expedice Peru 1970. Naším cílem je postavit památník ještě letos na podzim. Peníze na stavbu památníku hodláme získat od soukromých dárců i firem. Každý může přispět a podílet se na uctění památky horolezců, jejichž osud ovlivnil život mnoha lidí a změnil běžecké lyžování v Jizerských horách na mnoho desítek let.
Památník Expedice Peru 1970
O postavení Památníku Expedice Peru 1970 se hovoří dlouho. Nikdy jsme mu nebyli tak blízko jako teď a nutno říci, že je načase. Pro jeho vznik se spojila obec Bedřichov, pořadatel závodu Ski Klub Jizerská 50 a Jizerská o. p. s., která se stará o běžecké tratě. V roce 2009 se staví přímo na výjezdu ze stadionu v Bedřichově – místa startu významných závodů, včetně Jizerské padesátky – nové mosty a probíhají zde další terénní úpravy. Vzniká krásné zákoutí v klidném prostředí mezi stromy, přesto blízko běžeckých tratí a turistických cest.
Místo jako stvořené pro Památník Expedice Peru.
Osud horolezců je spjat s mnoha lidmi, s jejich rodinami, kamarády i lyžaři, kteří je třeba osobně ani neznali, ale znají jejich příběh. Proto se tito lidé sešlia rozhodli, že památník v Bedřichově postaví, přičemž o podobě památníku se rozhodne společně a peníze na jeho vznik může dát každý z nás. Příběh československých horolezců tedy pokračuje. A každý se může stát jeho součástí.
Památník Expedice Peru 1970 se staví z finančních darů přátel, rodin, kamarádů, kohokoliv, kdo se rozhodne zapojit do tohoto příběhu…
Milena Jelínková
ředitelka, Jizerská o.p.s.
kontakty: 775 68 22 99, jelinkova@jizerskaops.cz
…………………………………………….
Kdo byli horolezci, kteří zahynuli v peruánských Andách?
Výstižně účastníky charakterizoval tehdejší předseda Československého svazu horolezců a liberecký spisovatel Jan Suchl při příležitosti 1. výročí zemětřesení a 4. ročníku Jizerské padesátky – 1. ročníku Memoriálu expedice Peru 1970 v roce 1971.:
IVAN BORTEL – asi nejlepší horolezec, kterého jsme toho času měli. V roce 1967 se stal členem juniorského reprezentačního družstva Československa. Ve svých 26 letech zaznamenal ve francouzských Alpách vynikající úspěchy, když uskutečnil například prvovýstup na Grandes Jorasses cestou zvanou Rubáš, atd., přitom nesmírně skromný chlapec.
ARNOŠT ČERNÍK – fundovaný znalec hor, teoretik horolezectví, jehož příručku zná každý horolezec, a zároveň bystrý publicista a spisovatel, autor poutavých knížek Trůny bohů, Ohnivé hory a mnoha dalších, jemuž posmrtně vyšla kniha Tajemství sněžného muže.
MILAN ČERNÝ – výborný pískař s řadou extrémních výstupů, po úspěších v Tatrách a v rakouských Alpách se stal ve 23 letech členem reprezentačního družstva, nadějný horolezec, jemuž jsem dlužen reportáž o jeho dobývání hor v Turecku spolu s Bortelem, Krecbachem a dalšími.
VILÉM HECKEL – kterého nikdo nepředstaví líp, než to učinil on sám svým uměleckým mistrovstvím. Nejlepší fotografické publikace, jaké byly kdy u nás o horách vydány, jsou nesporně jeho. A zase: pod jménem, které skutečně bylo pojmem – až udivující lidská prostota a kamarádství.
JIŘÍ JECH – původně atlet, nářaďovec, lyžař – účastník Vasova běhu, který později věnoval všechen svůj čas skalám a horám: Skaláku, Tatrám, Julským Alpám, Dolomitům. Zdatný lezec a neméně zdatný organizátor – v práci i sportu.
VALERIÁN KAROUŠEK – vzácné spojení umělce a sportovce, těžko říci, zda to byly bizarní tvary skal, které jej přivedly k sochařství, či práce s kamenem, která jej přiměla zdolávat ho i ve sportovním klání. Horolezectví v něm ztrácí svého průkopníka a trenéra, výtvarné umění člověka, jehož jméno znamená právě tolik, jako jména Josef Jíra či Jiří Rada a ostatní ze skupiny M57.
JAROSLAV KRECBACH – objevil se mezi horolezci před deseti lety a brzy získal pověst výborného pískaře, vylezl většinu těžkých cest v letních i zimních Tatrách, podnikl výstupy v rakouských Alpách a Dolomitech, v roce 1968 razil na biblickou horu Ararat novou cestu nazvanou Český pilíř, rovněž člen reprezentačního družstva ČSSR.
MILOŠ MATRAS – jeho jméno v horolezeckém světě něco znamenalo, ne náhodou zasloužilý mistr sportu, který si tento titul vysloužil v horách Alp, Turecka, Kavkazu a Hindúkuše.
LADISLAV MEJSNAR – neměl možnost, anebo spíše se nepokoušel prokázat své mistrovství v horách za hranicemi, velmi dobrý lezec, na písku vynikající, autor několika těžkých cest ve Skaláku a v Klokočských skalách. Nenápadný hoch, který byl všude tam, kde měl být.
MILAN NÁHLOVSKÝ – poslední ze čtveřice současného reprezentačního družstva ČSSR, který patřil mezi naše špičkové lezce. Nezůstal ve svém mistrovství pozadu za otcem, zakladatelem našeho horolezectví.
BOHUMIL NEJEDLO – absolvent Tyršova tělovýchovného institutu, také jedna ze známých postav našeho horolezectví. Těžko bychom hledali v Tatrách cestu, kterou nevylezl. Na vrcholu své výkonnosti byl několik roků členem reprezentace. Ponesu si ho v sobě jako tvrdého chlapa se vznětlivým srdcem dítěte.
ZDENĚK NOVOTNÝ – muž ověnčený vědeckými tituly, u něhož však právě tituly byly to poslední, co budilo úctu a touhu po přátelství s ním. Měl jsem pocit, že je to vzácný upřímný a hluboký člověk. Jeho korespondence z Peru mne v tom jen utvrzuje.
JIŘÍ RASL – od počátku duch expedice, který to, co mu chybělo na sportovním věhlasu, bohatě vynahrazoval organizátorskou prací a doslova dřinou. Byl to on, kdo sršel nápady a korespondoval s polovinou světa, věčně ustaraný, věčně nespokojený, ochotný odříci se pro zdar expedice všeho.
SVATOPLUK ULVR – jediný, kterého jsem neznal osobně, o němž vím jen to, že byl na nejlepší cestě stát se uznávanou lékařskou osobností, o čemž svědčí i dopisy jeho svěřenců z Peru, kteří si jej vesměs pochvalují.
VÁCLAV URBAN – psát o něm jako o sportovci znamená skoro totéž, co bylo řečeno o Jiřím Jechovi, neboť tvořili takřka nerozlučnou dvojici. Václav byl postavou i svými vlastnostmi přímo zosobněním chlapa – sportovce.
Po vybudování pomníku počítá obec Bedřichov a Ski klub J50 s pietní slavností, která se uskuteční 31. 5. 2010 u příležitosti 40. výročí tragické události.
……………………………………………………
Text písně Huascarán
Recitativ Mirek Černý: Ve čtvrtek 23. dubna 1970 odcestovala z Prahy do Limy výprava československých horolezců vedená doktorem Arnoštem Černíkem. Jejím cílem byl vrchol nejvyšší peruánské hory Huascarán.
Zpěv Valérie Čižmárová:
1. sloka:
Od horských pramenů
Huascarán,
nejtěžší z kamenů
na prsou mám.
Přichází z úbočí,
kde zvoní cepín tvůj,
v slzách se rozmočí,
až se vrátíš, drahý můj.
2. sloka:
S odvahou zázraků,
nese se tvůj stín,
k stříbrným oblakům,
a ještě výš.
Já však jsem zbabělá
a tonu v obavách,
čekám tě, lásko má,! Vrat se živ a zdrav.
Recitativ: V neděli 31. května – večer postihlo jihoamerickou republiku Peru katastrofální zemětřesení, které si vyžádalo
desítky tisíc lidských životů. Ve sněhových masách nedaleko jezera Llanganuco, zmizela výprava československých
horolezců, kteří sem přijeli pokořit nejvyšší horu peruánských And Huascarán.
Zpěv: Od horských pramenů…
___________________________
Zdroj: Mgr. Jiří Langer, tiskový mluvčí Libereckého kraje
