Dolní Řasnice

Kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů

Firma : HAiDA s.r.o.

gen.Svobody 802, Nový Bor

IČ: 402 29 645

Tel.: 604 202 720 – Štěpán Drška

Mail.: dpo@haida.cz

ISDS : ckiqaqk

Historie

První zmínka o vsi se nachází ve frýdlantském urbáři roku 1381. Tehdy šlo o vrchnostenskou vesnici s přibližně 40 domy, ve které se od poloviny 16. století nacházelo léno rodiny Resselů a posléze také Knebelů a Maxenů. Roku 1651 ve vsi žilo 353 osob v zhruba stovce usedlostí. Tento počet však následně poklesl v důsledku protireformačních akcí, kdy v letech 1653–54 bylo obydleno pouze 30 usedlostí osídlených 32 muži a 34 ženami hlásícími se ke katolické víře. Po třicetileté válce a dalších konfliktech 18. a 19. století počet obyvatel znovu narůstal a Dolní Řasnice se začala stávat jednou z nejlidnatějších zemědělských obcí Frýdlantska. Zemědělský ráz si obec zachovala dodnes, snad jedinou výjimkou je založení jedné z prvních textilek na výrobu polovlněných a bavlněných látek – firma Josef Ressel vznikla roku 1864 a na počátku 20. století zaměstnávala 400 lidí.

V období kolem druhé světové války, mezi roky 1938 a 1945, patřila obec do území zabraném Německem. Po poválečném odsunu nahradili původní obyvatele spolu s českými reemigranty také přistěhovalci z vnitřních částí Československa. Budovy místní továrny sloužily po znárodnění nejprve liberecké Severochemě, pak jako sklady pro různé zemědělské subjekty.

Významnou osobností obce je kovář Andreas Stelzig (Ondřej Stelzig), který byl vůdčí postavou nevolnických bouří na Frýdlantsku v letech 1679–87.

Není známo kdy a kde přesně se narodil, matriční zápis z roku 1669 udává, že se oženil a Annou Marií Stelzigovou z Mníšku u Liberce. Stelzig byl v té době kovářem v Dolní Řasnici, díky tomu měl možnost setkávat se s místními i cizími lidmi. Byl prý velmi výmluvný a měl dar přesvědčovat, svému okolí imponoval sebevědomým vystupováním. Bývá hodnocen jako čestný a výjimečně obětavý člověk.

Byl to právě Andreas Stelzig, kdo vedl roku 1679 delegaci frýdlantských poddaných k císaři Leopoldovi s cílem předat mu stížnost na stávající poměry na frýdlantském panství. Císař petici převzal někdy kolem 15. listopadu při svém pobytu v Brandýse nad Labem. Vyšetřování této stížnosti přešlo přes hejtmana Boleslavského kraje na tehdejšího majitele frýdlantského panství – hraběte Gallase a pochopitelně vyznělo v jeho prospěch. Mezitím byl vydán císařský patent zakazující obracet se s žádostmi přímo na císaře a rušící veškerá privilegia z doby před stavovským povstáním z roku 1618, zakazoval veškerá srocení lidu a nařizoval potrestání všech stěžovatelů. Aby se protestní hnutí v zárodku udusilo, bylo na Boleslavsko vysláno vojsko pod vedením hraběte Eneáše Silvia Piccolominiho. 15. dubna se Piccolomini objevil ve Frýdlantě a předvolaným poddaným nechal patent přečíst. Poté je vyzval k pokojnému chování. Protože se však chovali vzpurně, byli dva zatčeni a 48 drženo jako rukojmí. Stelzig tehdy na zámek nešel. Když se ale jeho sousedé z Frýdlantu vrátili, snažil se je přesvědčit k ozbrojenému odporu. K němu však nedošlo.

V létě 1681 se opět projevilo odhodlání pokračovat v zápase s vrchností, když císař vydal robotní patent, který však nepřinášel venkovanům žádnou úlevu. Na tajných schůzkách se vybralo dost peněz na cestu do Vídně a na dary příslušným úředníkům. Na cestu se vydal Andreas Stelzig, byl však někdy v červnu zatčen a počátkem července převezen do Prahy. Členové delegace vyslané žádat o jeho propuštění ze staroměstského vězení byli zatčeni rovněž.

Stelzigovi se z vězení sice podařilo uprchnout, byl však chycen a 7. října 1682 odsouzen k nuceným pracím v uherské pevnosti Ráb a bylo mu pod trestem smrti zakázáno vrátit se do Čech. Stelzig se v Uhrách dostal do služeb vojenského velitele a během jednoho z přesunů vojska se zbavil okovů a uprchl. Rozhodl se vrátit domů za manželkou a svými pěti dětmi. Zdržoval se u přátel ve Slezsku a Lužici, tajně navštěvoval svou rodinu. Byl dopaden až roku 1684 a uvězněn ve věži frýdlantského hradu. Důvodem jeho zatčení byl údajně dosti hrubý dopis, ve kterém žádal hraběte Gallase o propuštění své manželky z panství.

Frýdlantští obyvatelé se všemožnými způsoby pokoušeli dosáhnout jeho propuštění, nebo alespoň zabránit hrdelnímu trestu. To se patrně podařilo, neboť rozhodnutí, které přišlo z císařské kanceláře 15. února 1687, nařizovalo jeho opětovný transport do Rábu. Tentokrát s ním směla odcestovat i jeho manželka. Andreas Stelzig opustil vězení na libereckém zámku 27. dubna 1687 a do Rábu dorazil 11. května téhož roku. O jeho dalším životě nejsou žádné informace.

Ondřej Stelzig je hlavní postavou dvoudílného románu Václava Kaplického Železná koruna.

Pamětihodnosti a tipy na výlet

Kovárna Ondřeje Stelziga

Součástí Dolní Řasnice je osada V Lukách (německy Wiesenhäuser, popř. Neu Amerika), která se rozkládá jižně od vsi mezi návrším Písečník (405 m) a údolím Lomnice, na okraji přírodního parku Peklo.

Zdroj: http://www.dolni-rasnice.cz

https://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_%C5%98asnice