Maraton pod 3:30, běžecký životní sen, kdy jsem si říkala, zaběhnout to v tomto čase, mám splněno. Dál si budu běhat jen pro radost s vědomím, že jsem to dokázala. Ale že to dokážu ještě letos, tak o tom jsem v zimě ani nesnila, ale v neděli na startu jsem tomu již věřila. Tři měsíce rozdíl a co vše se změní. Zdraví, rychlost, nálada a víra…..
A tak výsledný čas překvapil nejen mě, ale i mé okolí, 3:25 je skvělý. Být 19. Češkou v kategorii je ještě lepší, ale co je na tom to nejlepší, že jsem 205 minut dělala naplno to, co mi baví a co miluju a tím právě běh je.
Hodně lidí mi píše a ptá se, jak jsem trénovala, v jakých botách jsem běžela. A zároveň s odpovědí na tyto otázky můžu vyjádřit názor k běhu, jakým se stal. Vše toto se totiž řeší v článcích, co jíst před výkonem, co jíst po něm, jak trénovat xy měsíců na maraton, jak trénovat na čas 3:30 atd. Běh je stále více propíraný a rozebíraný jako by byl atomem, který chceme rozebrat do posledního neutronu, který se přitahuje s protonem, a oba je obalíme pěkně elektrony. Přeneseme-li to běžeckého světa, zkoumáme běh do poslední puntíku. Boty, rychlost, tréninky, strava, oblečení, hodinky, regenerace. Nazvěme tuto skladbu počty neutronů. A kde máme protony? Modernost, články, časopisy, vysoké startovné, vyšší počet závodů, tržby. Jedno se přitahuje s druhým a završuje se té tím, že běžci neutronci vyhledávají stále více článků, aby si vybrali vhodné boty podle recenze a dozvěděli se, jak mají trénovat své tělo podle toho, jak to někdo jiný napsal. A pak si kupují drahé boty, nové kompresky, platí vysoké startovné a vysoké sumy za start na závodě, na který třeba ani nemají síly. A obchodníci nabízí články, píší recenze bot, jak moc objektivní jsou, nebudu soudit, prodávají startovné a trží. Neutron s protonem, běžci s obchodníky, ucelené atomové jádro, které je zabaleno do obalu, který nese název business…
A tak odpovím nyní zkráceně…trénink, strava, pitný režim, odpočinek, regenerace, cíl…
V lednu a únoru jsem zařadila běh do skupiny spolu s masem. Neboli nejím, nemám ráda, nepotřebuji k životu, a tam taky běh patřil, protože mi to neběhalo, nebavilo, tak proč bych to dělala. Ale plavala jsem, jezdila na skate běžkách a občas chodila. V březnu ustoupila anémie a pomalu nastoupil běh, za měsíc naběháno 100 km, k tomu plavání, posilovna, trx. A snaha mít 1 den bez větší zátěže. Duben, objem i výkon zlepšen. 159 km, tempo 4:22 na desítce, nejdelší trénink 21km, průměrné vzdálenosti dosahují 10-14 km, mnohdy ani tu desítku nepřesáhnou. K ostatním sportům přidány inline brusle.
Stravu jsem upravila až poslední den před maratonem, jinak jedla jako vždy, makrobioticky. V sobotu jsem vyřadila zeleninu a dopoledne zařadila pár jahod. Ovoce ve svém jídelníčku nemívám moc často. K večeři jsem měla upravené tofu, rýži a červenou čočku spolu s chia a slunečnicovými semínky. V neděli ráno jsem posnídala v 6:15, a to sladkou rýži s amasaké.
Pitný režim nedodržuji, jak se předepisuje, nevypiju 2 litry, natož litry 3. Vodu nepiju slazenou ani studenou, ale když už vodu, tak vlažnou až teplou a čaje. Od čtvrtka do pátka jsme zařadila větší množství piva a od soboty jsem přidala více nealko tekutin a odhaduji, že 1,5l jsem vypila. Hořčík, železo, čaj. A takto dokola. Ráno před závodem jsem do sebe dostala hrnek čaje, a pak pila jen na trati.
Odpočinek a regenerace jsem doháněla od pátku. Respektive, splácela jsem spánkový deficit z dnů předchozích. Regenerace byla ve smyslu navštívení fyzioterapeuta, který mi rovnal záda a pánev, abych byla schopná stát v neděli na startu bez bolesti, což se povedlo.
Cíl jsem měla. Oproti loňsku těžší. Loni byl cíl doběhnout, letos již zaběhnout za mnou daný čas, a to na 3:30 a zkusit poslední kilometry snížit na 3:29. Jelikož vodiči na tento čas byli blíže startu, vyběhla jsem na pocit. Počátečních 5 km bylo o kličkování a vyhýbání se. Na 7. km přebíhám vodiče na 3:30, běží to, a tak pokračuji v pocitové rychlosti. Do 26. km piju pouze vodu, a to dva tři loky, polít hlavu a nezastavuji. Poté si loknu také ionťáku, ale na nabídku paní u občerstvovačky „banány, banány“ kroutím hlavou a vybavuji si „Léto s kovbojem“ banány, přivezly banány, rajčata taky? A běžím vesele dál… a jestli přišla krize? Zhruba 27. Km, Smíchov, mi píchlo párkrát v boku, ale stav, že bych nemohla dýchat nebo prohodit s jinými běžci pár slov, to nenastalo, stejně jako jsme neměla křeče ani stav „umírám“.
A obuv? Salomon s-lab. Ano, boty pro terén, ale jsou lehounké, nemají tkaničky, čímž nehrozí jejich rozvázání a navíc jsem zvolila rok a půl staré, tudíž vzorek byl už oběhán. Kraťasy a triko, namazat se ráno hřejivou mastí, ať je svalům teplo. Kdo mohl tušit, že bude svítit sluníčko…
Závěr? Maraton se povedl, tempo 4:53 byl loni sen i v krátkém tréninku, následky zatím žádné, běhám si v lodičkách a odpoledne vybíhám opět v salomonkách. A i když mi mnozí zřejmě odsoudí, budu se držet dál svého atomu. „Atom: neutron běžec, mající chuť vyběhnout, cítí při běhu radost a má k němu přirozené předpoklady, proton naslouchá řeči těla a zdravě se rozhoduje při výběru hmotných doplňků k běhu a navzájem se s neutronem přitahuje, atomový obal dodává jádru věci svobodu, nadšení a hromadu endorfinů.
Kačka
………………………
Jméno: Ing. Kateřina Kašparová
Věk: 28 let
Strava: pestrá, barevná a zdravá
Zvláštnosti stravy: sama jím pouze stravu rostlinnou
Sport: běh, trx, inline, kolo, lezení do hor, snb, běžky, kruhové tréninky
Vzděláním: ekonom
Pracovně: obchodně-technický specialista
Volnočasově: učitelka matematička, propagátorka zdravého životního stylu, autorka osobních článků
Astrotyp: kůň se třemi ohni
Povahou: energicky usměvavá, živá
