Město Hejnice a Klášter Hejnice Vás zvou na představení modelu hotelu

Kaiserhof / Perun od Bernda Sonsalli v měřítku 1:50

do galerie Kláštera Hejnice v pátek 11. září od 18 hodin. Model bude poté přístupný denně od 9 do 18 hodin (změna zpřístupnění galerie vyhrazena).

Hotel Klosterhof > Kaiserhof > Scholz > Möller > Praha > Perun

Sledujte náš kalendář akcí na www.frydlantsko.eu/kalendar-akci

Autor modelu: Bernd Sonsalla, Žitava/Zittau
Model hotelu v měřítku 1:50 vznikl dle projektové dokumentace architekta Josefa Chybíka a dobových fotografií. Výroba modelu trvala více jak 6 měsíců.

Psal se rok 1899, když se hejnický obchodník a soustružník dřevěného zboží Josef Franz Scholz rozhodl koupit a strhnout hostinec U Císaře rakouského s č. p. 85 v dnešní Klášterní ulici. Strategické místo v blízkosti poutního areálu jej přivedlo k myšlence postavit zde hotel nový. Projekt i stavbu zadal frýdlantské projekční a stavební firmě Appelt&Hampel, která navrhla realizaci velkolepé budovy v duchu tzv. Heimatstilu, tedy architektury čerpající z místních tradic, využívající prvků hrázděných domů. Stavba nového hotelu přišla na 250 000 rakouských korun. Již o Vánocích 1900 Josef Franz Scholz otevřel hotel pojmenovaný Klosterhof (Klášterní dvůr).

Rozlehlý objekt stojící mezi hlavní silnicí a břehem řeky Smědé nebyl pouhým podhorským hotelem s elegantní štukovanou fasádou s glazovanou pálenou taškou na střechách. Kromě tehdy moderně vybavených pokojů a mládežnickou ubytovnou zde host nalezl restauraci s terasou a malý i velký sál, který nabízel místo až pro 2000 hostí. Reprezentativní stavba s arkýřem do ulice měla také v jižní části 25 m vysokou vyhlídkovou věž, ze které bylo možné obdivovat barokní kostel s klášterem a hory v pozadí.

Ještě před vypuknutím Velké války (1914–1918) byl hotel přejmenován na Kaiserhof (Císařský dvůr) a na přední fasádě se objevily rozměrné obrazy s portréty rakouského císaře Františka Josefa I. a německého císaře Viléma II. To již však jméno i pověst hotelu významně překročily hranice zdejšího kraje a staly se důležitou a neodmyslitelnou součástí života zdejšího velmi bohatého spolkového a kulturně-společenského života. V roce 1902 zde dokonce vystoupil Johann Strauss nejml. První hejnický starosta a vládní rada Gustav Effenberger v žádosti o povýšení Haindorfu na město neopomněl zdůraznit význam hotelu. Za první světové války byl Kaiserhof přeměněn na vojenský lazaret.

Nedlouho po vzniku Československa byl objekt v důsledku zákona na ochranu republiky přejmenován na hotel Scholz, neboť mladá republika žádala skoncovat se vším, co by jen trochu připomínalo staré pořádky. Od roku 1921 bylo pro potřeby veřejnosti zřízeno kino a hotel se těšil oblibě i četným politickým mítinkům. V roce 1923, po smrti J. F. Scholze, objekt koupil Josef Möller, po kterém byl hotel přejmenován. Za druhé světové války mj. sloužil i pro nouzové ubytování rodin z bombardovaných průmyslových center Německa.

Krátce po II. světové válce byl hotel znárodněn a opět přejmenován, nový název zněl ne právě originálně: Praha. Tehdy – ne příliš dobře udržovaný objekt – se opět probudil ke společenskému životu, který významně doplňovaly odborové rekreace i ochotnická divadelní vystoupení navazující v podstatě na německou tradici. Název Praha si však rekonstrukci vyžadující hotel dlouho neudržel, a tak v době, kdy se rozhodlo o jeho opravě, byl již mezi zdejšími i návštěvníky znám jako Perun. Stavební zásah z počátku 60. let 20. století sice hotel zmodernizoval, ale necitlivě zasáhl do fasády, střechy i vnitřních prostor. Nadobro tak zmizely fasádní štuky, arkýř, vyhlídková věž a pálenou glazovanou střešní tašku nahradila plechová šablona. Ve velkém sále byl demontován dřevěný balkón. I přesto hotel zůstal svědkem mnoha kulturních a společenských událostí i politického schůzování. Mezi nejvýznamnější koncerty patřila vystoupení Pavla Bobka, Evy Pilarové nebo pro Hejnice neodmyslitelný trampský festival Jizerská nota.

Ekonomické a společenské změny po sametové revoluci z roku 1989 znamenaly velká očekávání. Hotel Perun byl hejnickou samosprávou v privatizaci nabídnut k prodeji. Zájemců bylo více, mj. i bývalý bavorský ministr vnitra, jenž vlastnil hotel ve významném poutním místě Altötting a měl v Hejnicích své kořeny. Budovu nakonec na počátku 90. let 20. století koupila za 3 mil. Kčs Květoslava Brennerová. Jejím záměrem bylo navrátit objektu jeho původní krásu. Projekt, podle kterého vznikl i model, na který se díváte, zpracoval architekt Josef Chybík. Započaté stavební práce však v důsledku neodborného vedení znamenaly narušení statiky jižní přední části. Ta se pak v květnu 1997 zřítila. Z noblesního plánu nebylo i v důsledku chybějících finančních prostředků realizováno nic. Nového majitele ruina hotelu získala o deset let později. Ten ji v dubnu roku 2010 nechal zbourat. Na počátku roku 2015 pozemky po strženém hotelu odkoupilo město Hejnice.