Kunratice
Kontakt
Obec Kunratice
Kunratice 158
464 01 Frýdlant v Čechách
Tel: +420 482 312 156
Email: obec.kunratice@seznam.cz
Historie
První písemná zmínka o Kunraticích se datuje do závěru 14. století. Obec vznikla při obchodní cestě z východu do Žitavy. Vlivem toho se vesnice mohla rozvíjet a to až do třicetileté války, po níž, v rámci rekatolizace, část obyvatel své domovy opustila a emigrovala do sousední Lužice. V závěru 18. století se Kunratice několikrát připojily na stranu revoltujících proti robotě, avšak povstání byla vždy potlačena. Na počátku 19. století došlo u Kunratic v lokalitě zvané Tongrund k ozbrojenému konfliktu mezi napoleonovou a rakouskou armádou, ve kterém se povedlo Napoleonovy útočníky porazit. Na přelomu 19. a 20. století se v obci rozvíjel průmysl, když zde své výrobky produkovala výrobna ovocných džemů a šťáv spolu s cihelnou a šamotkou. Od roku 1900 měly Kunratice zajištěno železniční spojení, a to až do roku 1976, kdy byla železniční trať zrušena. V polovině 20. století poklesl vlivem druhé světové války a následného odsunu Němců počet zdejšího obyvatelstva. Mezi roky 1980 a 1992 se navíc Kunratice staly součástí sousedního města Frýdlant. V roce 2010 sice obec a její okolí postihly povodně, ale místní se z nich vzpamatovali a počínaje rokem 2013 v odkazu na zdejší někdejší průmyslový podnik pořádají mezinárodní JamParádu, soutěž v uvaření co možná nejchutnější zavařeniny.
Katastr obce je součástí geomorfologické provincie Česká vysočina a po jeho severní straně zde protéká řeka Smědá, jejímž zdejším přítokem je Kunratický potok. Na území sídla roste památný strom nazvaný Kunratický liliovník. Na katastru se nacházely čtyři památkově chráněné stavby. Vedle již neexistujícího statku to jsou kostel Všech svatých, krucifix u hřbitova a torzo kaple Panny Marie Bolestné.
Pamětihodnosti a tipy na výlet
Kostel Všech svatých
Sakrální stavba se nachází ve svahu nad silnicí ve středu Kunratic. Původně gotická stavba prošla v 18. století (snad roku 1785) barokní přestavbou. Následně byla ještě roku 1789 upravována. Jednolodní pozdně barokní kostel má obdélníkový půdorys doplněný čtvercovým presbytářem a čtvercově zkosenou sakristií umístěnou v jeho ose. Západní průčelí navíc obohacuje věž, která má po svých stranách polygonové schodištní přístavky. Fasáda kostela je členěna lizénami, vpadlými poli, dále obdélníkovým portálem spolu s obdélnými polokruhem zakončenými okny.
Strop presbytáře i lodě obsahuje štuková barokně vyzdobená pole, triumfální oblouk má polokruhovou podobu. Pod věží a v sakristii je strop křížově sklenutý. V kostele se nachází tříramenná dřevěná kruchta podpíraná dřevěnými sloupy. Portálový hlavní oltář je barokní a pochází z období kolem roku 1710. Jeho výzdobu tvoří akantové a páskové prvky doplněné sochami svaté Barbory a svaté Kateřiny, spolu s obrazem z roku 1879, který namaloval Antonín Gareis. V interiéru se nachází také rokoková kazatelna z roku 1786, jež je vyzdobena reliéfem Krista – Dobrého pastýře a na její stříšce se nachází socha Mojžíše. Dveře obsahují kování z doby rokoka.
Kolem kostela se rozkládá hřbitov, jehož ohradní zeď obsahuje výklenky, v nichž se nacházela jednotlivá zastavení křížové cesty, jež mají podobu bíle omítnutých výklenkových kapliček svrchu uzavřených trojúhelníkovými štíty. Do každého ze štítů je vytesáno římským číslem pořadí daného zastavení. V mělkých, půlkruhovitě zakončených výklencích, se pravděpodobně nacházela malovaná nebo terakotová vyobrazení jednotlivých výjevů, jež se ovšem nedochovala. Zeď kolem hřbitova má jednotlivá pole zbudovaná z cihel, které jsou z vnitřní strany většinou omítnuty. Vlastní pole zdi od sebe vzájemně oddělují hranolové pilíře vyzděné z režných červených cihel. Zakrytí pilířů je provedeno pískovcovou hlavicí. Vstup na hřbitov zajišťuje brána svařená z kovových trubek, která se nachází na východní straně areálu. Při severní straně hřbitova byla ke konci 19. století z režného červeného zdiva vybudována márnice o čtvercovém půdoryse. Zakončená je křížovou sedlovou střechoupokrytou glazovanými pálenými taškami bobrovkami, jež v ploše vytvářejí geometrický vzor. Hřebenáče střechy zdobí vystupující křížky. V průniku obou hřebenů je osazen plechový sanktusník s jehlancovým zakončením. Na bocích objektu se nacházejí vysoká okna zakončená lomeným obloukem.
Krucifix – Před hřbitovem u kostela Všech svatých se nachází litinový kříž pocházející z roku 1830, kdy ho necpal zbudovat Christopher Ritter. Krucifix stojí na klasicistním podstavci majícím luisézní dekor. Mezi kulturní památky byl zapsán 6. dubna 1966.
Kaple Panny Marie Bolestné
V polích východně od obce, v oblasti zvané Tongrund, se nachází kaple Panny Marie Bolestné. Z kaple se dochovalo pouze torzo ohradní zdi, které je lemováno dvěma vzrostlými lipami. Sakrální stavba měla čtvercový půdorys a zakrývala ji sedlová střecha z vypálených tašek bobrovek. Boční stěny pokrývala hladká omítka, rozčleněná lizénovými poli a pilastry. Na jižní straně se nacházel vstup, jenž rámovalo kamenné ostění. Z kaple se dochovala západní a severní stěna. Z vnitřní strany lze na zdivu pozorovat části pilastrů spolu s náběhy klenby a jejími půlkruhovými výsečemi. Uvnitř kaple stávala dřevěná socha Piety z období konce 18. století. V roce 2013 proběhla rekonstrukce objektu za pomoci finanční dotace Ministerstva kultury České republiky
Kunratická Jamparáda
Téma soutěže odkazuje ke zdejší společnosti Carla Christiana Leubnera, který roku 1880 v Kunraticích založil lisovnu ovoce a ovocných vín. Firmě se dařilo a Leubnerův syn Heinrich výrobnu rozšířil o pět ovocných lisů, jež poháněly parní stroje a současně využíval též vakuové kádě k výrobě marmelád. Produkce společnosti Leubners Sohn Erste Nordböhmische Obst und Beerenkelterrei se i díky blízkosti železniční tratě z Frýdlantu do Heřmanic vyvážela jak do celého Rakousko-Uherska, tak také do zahraničí (například do Paříže). Produkce marmelád skončila okolo druhé světové války, kdy musela rodina majitelů v rámci poválečného odsunu odejít.
První ročník JamParády se konal roku 2013 a účastníci dodali 59 vzorků. O rok později narostl počet zavařenin na 152 (dodalo je 70 soutěžících) a roku 2015 do klání dodalo 129 soutěžících celkem 395 různých vzorků svých produktů. Účastníci, jež poslali své vzorky do soutěže, pocházeli jak z Frýdlantského výběžku, tak také například z Prahy či Znojma, ale též ze zahraničí, z Německa nebo ze španělského ostrova Lanzarote (součást Kanárských ostrovů). V roce 2016 se klání zúčastnily i výrobky Čechů pobývajících na Filipínách. Díky počtu zúčastněných je akce největší svého druhu v České republice.
Zdroj:
http://www.obeckunratice.cz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kunratice_(okres_Liberec)
http://www.jamparada.cz