Pertoltice

Kontakt

Obec Pertoltice (Horní Pertoltice, Dolní Pertoltice)
Dolní Pertoltice 59
463 73 Habartice
Tel.: 724 162 170
Email: obec.pertoltice@volny.
    ou_pertoltice@volny.cz
www.obecpertoltice.cz

Historie

Pojmenování obce se vykládá jako vesnice lidí patřících Pertoltovi. K roku 1381 je obec pojmenovávána Bertilsdorf a její pojmenování postupně přechází od Bertolsdorf (1398), Bertelsdorff (1432), Bertolsdurff (1441), Berthelsdorff (1454), Bertelsdorff (1490), Bertelszdorff či Bertsdorff (1567), Berttelsdorff (1606), Bettlsdorff nebo Betlsdorf (1615), Bertelsdorff či Bertzdorf (1616), Bertelsdorff (1617), Partzdorf (1626), Bertolszdorff (1649), Bärtelszdorff (1651), Berzdorf (1665), Bätzdorff (1674), Betzdorff (1690) až po Berzdorf (1834).

Po celý středověk zaujímaly Pertoltice mezi ostatními obcemi Frýdlantska mimořádné postavení. Nebyly totiž lénempodléhajícím majiteli frýdlanského panství, ale přímo koruně. Není však jasné, jak a kdy tohoto postavení dosáhly. Je však jisté, že na přelomu 14. a 15. století patřily ke Zhořelecku: tehdejší majitelka obce Margareta se svou dcerou a krčmářem se měli zodpovídat za podporu poskytovanou silničním lapkům, panovník je však povinnosti zodpovídat se před soudem Šestiměstí zprostil. To nasvědčuje tomu, že tehdejší majitelé Pertoltic – páni z Tschirnhaus (Černous) – podléhali královskému soudu. Na obec po tuto dobu uplatňovali (patrně neprávem) nárok jak frýdlantští Biberštejnové, tak i grabštejnští Donínové. Ani Biberštejnové, ani pozdější Redernové se však překvapivě tento kousek královské země uprostřed svého panství nepokoušeli získat nijak aktivně.

To se změnilo, když se majitelem Frýdlantska stal Albrecht z Valdštejna. Pertoltice se v té době dělily na tři části: Horní vlastněné Jeronýmem z Nostitz, Střední v majetku Barbory z Pentzig a Dolní Wilricha z Holbergu. Jejich majitelé je Albrechtovi prodali za 6990, 6275 a 5100 tolarů. Vévoda jim jejich díly udělil v léno, finanční částku však nedostali, protože byl Albrecht 25. února 1634 v Chebu zavražděn. Během třicetileté války změnily statky mnohokrát majitele, ekonomicky upadaly a protože je nikdo jiný nechtěl vykoupit, stal se jejich majitelem v letech 1662–65 hrabě Gallas, který je definitivně připojil k frýdlantskému panství.

V 17. století byly Pertoltice rozděleny mezi dvě obce: Horní Pertoltice a Dolní Pertoltice. Pod Dolní spadala také osada Nové Pertoltice (někdy zvaná též Prostřední) založená roku 1782. Obce sice ležely u důležité silnice, zachovávaly si však zemědělský charakter. Měly také společnou školu, která od roku 1892 sídlila v nové školní budově postavené v Dolních Pertolticích. Ve třicátých letech 20. století měly Pertoltice 469 německých a 11 českých obyvatel. Po skončení druhé světové války a odsunu německých obyvatel přišli do Pertoltic osídlenci z okolí Jičína, Mladé Boleslavi a Turnova. Horní a Dolní Pertoltice byly spojeny na konci roku 1949.^] 1. května 1980 se Pertoltice staly součástí Habartic. Správní samostatnost znovu získaly 1. ledna 1991.

Pamětihodnosti a tipy na výlet

• Kostel svatého Joštav Dolních Pertolticích
• Reinišův statek – Objekt č. p. 194 nedaleko kostela je pozůstatkem sídla držitelů středního léna.

• Haslerův dům– dnešní č.p. 198 původní č.p. 12 v je hrázděná, původně podstávková patrová stavba z konce 18. století, stáří domu resp. jeho dřevěných konstrukcí bylo stanoveno dendrochronologicky. 2010 bylo vlastníkem požádáno o památkovou ochranu. Dům je součástí skanzenu Pertoltice provozovaným sdružením Lidové stavby s expozicí lidového mobiliáře, bydlení, praní a řemeslnického nářadí.
• Kovárna Antona Schwinda– je polopatrová zděná stavba z roku 1893 postavená pro kováře a podkováře Antona Schwinda. Dům je součástí skanzenu Pertoltice provozovaným sdružením Lidové stavby.
• v klasicistním domě čp. 64 býval v provozu zájezdní hostinec.
• Několik drobných sakrálních památek v Dolních i Horních Pertolticích i ve volné krajině.
• Památné stromy Pertoltická lípa a Vlastníkův dub (uváděno též Vlastíkův) v horní části vsi
• Několik rybníků, mj. Panenský a Šálkův rybník.
• Rozsáhlý les Poustecká obora jižně od Nových Pertoltic.

Kostel svatého Jošta

Objekt se nachází na vyvýšenině v severních partiích obce. Založen byl ve středověku, nicméně prošel barokními úpravami a rozšířením v 18. století.

Stavba je jednolodní a má obdélníkový půdorys. Navazuje na ni čtvercové kněžiště, k němuž ještě po severní straně přiléhá sakristie o obdélníkovém půdorysu. Na jižní straně se k hlavním lodi přimyká čtvercová předsíň. Na západní straně kostela stojí čtyřpatrová hranolová věž zakončená hlavicí ve tvaru jehlanu. Ve věži se nacházejí obdélníková okna a obdélníkové portály. V nejvyšších částech jsou obdélníková okna s polokruhovým záklenkem. Boční fasáda je členěna lizénovými rámci. V nárožích se navíc nacházejí pilastry a okna jsou osazená v rámech se segmentovými záklenky. Na jižní straně se nacházející předsíň má jednoduchý vchod zakončený trojúhelníkovým štítem s nikou. Nad presbytářem je strop sklenut plackou. V lodi se nachází plochý strop, obsahující vysoké fabiony a lunety nad okny. Prostor pod věží a sakristie jsou zakončeny valenou klenbou s lunetami. V presbytáři a v lodi se na stropech vyskytují barokní štuková zdobená pole. Na západě lodi se nachází zděná kruchta osazená na třech pilířových arkádách. Podklenutá je třemi poli křížové klenby, jež jsou navzájem odděleny valenými pásy. Po celé délce hlavní lodi jsou po stranách osazeny tribuny, umístěné na vyřezávaných sloupcích.

V interiéru kostela se nachází novodobý hlavní oltář, na němž je umístěn původní obraz svatého Jošta. Autorem malby je údajně Carlo Maratti. Kazatelna je z doby barokní a je doplněna točitými sloupky. Ze stejné doby pochází též dvě jednoduché zpovědnice. Z pozdější doby, klasicismu, je v kostele křtitelnice se skulpturou Křtu Páně, jejímž autorem je pravděpodobně Anton Suske.

Zdroj:
http://www.obecpertoltice.cz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pertoltice_(okres_Liberec)