Raspenava

Kontakt

Město Raspenava
Fučíkova 421
463 61 Raspenava
Tel.: +420 482 360 431
Email: mesto.raspenava@raspenava.cz
http://www.raspenava.cz

Historie

Město Raspenava se nachází ve Frýdlantském výběžku na severu Česka, v okrese Liberec. Rozkládá se ve Frýdlantské pahorkatině, tvořící severozápadní podhůří Jizerských hor, přibližně 3 až 6 km jihovýchodně od Frýdlantu. Městem protékají říčka Smědá, Lomnice, Sloupský potok, Libverdský potok, Pekelský potok a Holubí potok. Nadmořská výška katastru se pohybuje od 320 do 800 m. Název města znamená „ves na Raspově nivě“ a je odvozen od původního německého rytířského jména.

Přesné datum založení obce je neznámé, první zmínka o ní však je z roku 1343 a první osadníci pocházeli patrně z Lužice. Původní obec se rozkládala pouze na levém břehu Smědé a snad pro odlišení od sousedních obcí na břehu pravém nesla jméno Wildenau (Divoká niva). Těmito obcemi byly Luh (Mildenau – mírná niva) a Lužec (Mildeneichen – nivička). Společně s osadou Peklo, která nesla od roku 1784 úřední název Karolinino Údolí (Karolinthal) na počest manželky majitele panství Karoliny J. Clam-Gallasové, byly tyto obce roku 1962 spojeny v město Raspenava.

Obec měla původně zemědělský charakter, později se zde rozvinul také průmysl zpracování nerostných surovin. Od roku 1512 stál na soutoku Smědé a Sloupského potoka hamr a železárna zpracovávající místní i dováženou rudu. Na Vápenném vrchu byla také vápenka.

Dne 7. srpna 2010 byla velká část obce zasažena a ochromena bleskovými povodněmi, kdy se při nich rozvodnila řeka Smědá společně se Sloupským potokem.

Městem prochází železniční trať z Liberce do Frýdlantu a začíná v něm lokální trať vedoucí údolím Smědé; na území Raspenavy má kromě výchozí stanice Raspenava ještě zastávky Luh pod Smrkem a Lužec pod Smrkem, pokračuje přes Hejnice do zastávky Bílý Potok pod Smrkem. S těmito obcemi (a samozřejmě také Libercem a Frýdlantem) má Raspenava také spojení silniční.

Pamětihodnosti a tipy na výlet

• Přírodní park Peklo
• Chlum (495 m n.m.) – na severním okraji raspenavského katastru je znělcová kupa, na které bývalo nejvýznamnější prehistorické sídliště Frýdlantska.
• Skála Zvon (550 m n.m.) – patrně nejznámější jizerskohorská skála v národní přírodní rezervaci Poledník. Na jejím vrcholu stanuli poprvé lidé  června 1921. Výstup „Českou spárou“ byl ve své době považovaný za nejobtížnější v celých Jizerských horách (klasifikován je jako VIc).
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1906-7
• Zděný holubník
• smírčí kříž s mečem a dvěma kříži.
• U zabitého mládence – pomníček na místě vraždy kovářského učně r. 1825
• NPR Jizerskohorské bučiny (vč. bývalých NPR Poledník a NPR Stržový vrch)
• PP Hadí kopec
• PP Vápenný vrch
• Památné stromy:
  • Buk Na Hrázi
  • Buk Na Kopečku
  • Buk u křížku na Pekelském vrchu – Sluneční buk
  • Čapkův dub pod Chlumem
  • Dub letní v Luhu
  • Linda v Raspenavě
  • Filipova lípa
  • Lužecký klen

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel byl postaven na počátku 20. století v neobarokním slohu. Byl vybudován v místě, kde původně stával raně gotický kostelík, jehož existenci v roce 2012 doložily archeologické vykopávky. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Gotický kostel byl ve 2. pol. 17. století barokně přestavěn, o dvě století později však přestal rostoucí obci dostačovat. Zdejší továrník Gustav von Richter proto financoval stavbu nového kostela. Z původního byla zachována jen věž a části vnitřního zařízení (hlavní oltář, varhanní skříň), nová svatyně v přechodném stylu mezi novobarokem a secesí vznikla podle projektu liberecké kanceláře Gustav Sachers Söhne (Gustav Sachers ml. a Anton Kropf). Přestavby bylo využito i k obrácení orientace kostela tak, aby průčelí směřovalo k hlavní silnici. Interiér vymaloval v letech 1912–13 Karl Krattner z Chrastavy.

Jižně od kostela stojí novobarokně upravená fara, u vchodu na hřbitov se nachází novogotická Richterova rodinná hrobka, projektovaná roku 1895 autorem nových radnic v Liberci a Frýdlantě Franzem von Neumannem. Po roce 1945 kostel značně zchátral, v posledních letech proběhly opravy.

Archeologický objev prvního středověkého kostela na Frýdlantsku

V závěru roku 2012 se Raspenava stala místem unikátního archeologického nálezu – při výkopech pro stavbu kanalizace archeologové našli základy gotického kostela, jehož stáří spadá do 14. či 15. století. Podařilo se jim odkrýt roh jeho sakristie, část zdi obklopující kostel a pohřebiště čítající 40 velmi zachovalých kosterních pozůstatků. Archeologům se tak podařilo objevit první středověký kostel na Frýdlantsku.

„Je to naprosto mimořádný nález. Takový se podaří možná jednou za 50 let,“ uvedl archeolog Petr Brestovanský. „Domníváme se, že vykopané základy patří úplně prvnímu gotickému kostelu zasvěcenému svatému Václavovi,“ soudí raspenavský a hejnický farář Pavel Andrš.

Mrtví byli pohřbeni na pozemcích kostela, také podél hřbitovní zdi o šíři 1,65 m. „Zeď byla masivní a chránila hřbitov a kostel před Smědou. Je zjevné, že problémy se záplavami tu měli i ve středověku,“ řekl Brestovanský.

Nejstarší a tedy nejhlouběji uložené kosterní nálezy jsou z 15. století, pohřbívalo se zde ale až do 18. století. Přes tehdejší hřbitov dnes vede silnice. „Pod asfaltem je původní kamenná cesta ze 30. let minulého století, která byla natlučena přímo na hrobech z doby baroka. Rozdíl je tak centimetr,“ popsal Brestovanský. Vyzvednuté ostatky chce farář Andrš pietně umístit do podzemních prostor raspenavského kostela. Nejprve ale projdou analýzou DNA, která pak bude porovnána s genetickou charakteristikou dnešních obyvatel. „Vzhledem k tomu, že tu došlo po válce téměř k úplné výměně obyvatelstva, nevím, zda se něco podaří najít,“ soudí starosta obce Pavel Lžičař.

Zdroj:
http://www.raspenava.cz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Raspenava