[singlepic id=1721 w=101 h=133 float=left]Před pár lety čelila v televizi herečka Helena Růžičková, ať je jí země lehká, atakům oponentů, kteří trojčili z toho, že kandiduje do parlamentu za komunisty. Byl mezi nimi i Tomáš Halík, který tehdy připomínal inkvizitora Bobliga z filmu Kladivo na čarodějnice. Napsal jsem tehdy, že s ní neměli vůbec diskutovat, ale rovnou ji upálit. Podobný pocit jsem měl ve chvíli, kdy bývalý premiér Mirek Topolánek dal ruce pryč nikoliv od Kuby, ale od Neumannové, kterou do čela MS v lyžování dosadil. Tím otevřel stavidla k tomu, aby se na ni začala hrnout všechna špína naplno, a udal směr hledání konkrétního viníka za stomilionové ztráty mistrovství. Lze tušit, že teprve nyní si ji vezmou novináři a vlivové organizace na paškál. Což je zřejmě totéž, alespoň to tvrdí poradce prezidenta Petr Hájek, podle kterého jsou jen čtyři procenta novinářů neúplatných. Ale zpět k Neumannové. Je vůbec možné, aby za vše mohla sama? Selský rozum se tomu vzpírá uvěřit. Copak ji nikdo nekontroloval? Nikdo jiný není za financování MS zodpovědný? Neslyšíme zloděje, který křičí, chyťte zloděje? Čert se v tom vyznat. Proto nezbude než počkat, že nad mistrovstvím udělají jasno orgány činné v trestném řízení a nejnověji i finanční úřad. Přikládat do té doby roštím pod Neumannovou je proto buď zlá vůle, naivita nebo obojí. Na to vše asi myslel Jan Hus, když viděl babičku s polínkem u své hranici, a proto zvolal: Boží ty prostoto!

(Uveřejněno: Sedmička, 9. července)