Už 111 let zdobí kamenná rozhledna ve Frýdlantu Resselův vrch nad hřbitovem. Pro veřejnost byla tato rozhledna, tvořená z tvrdě pálených cihel a žulových bloků, otevřena 30. dubna 1907. Nahradila rozhlednu dřevěnou z roku 1890, která podlehla povětrnostním vlivům. Špičaté výročí rozhledny si můžete přijít připomenout v sobotu 12. května 2018 přímo u ní. Připraven je celodenní program pro všechny věkové kategorie.
K dopravě k rozhledně můžete zdarma využít dopravu historickým autobusem Š 706 RTO z vlakového nádraží. Zastavuje také na autobusovém nádraží, na zastávce U nemocnice a u bývalé traktorky v ulici U Potoka. Odjezdy od vlakového nádraží jsou ve 13.10, 13.45, 14.10, 14.45, 15.10, 15,45 a 16.10.
Více informací na plakátu, včetně kulturně – sportovního programu.
Více o rozhledně v textu Jana Moudrého z Klubu turistů Frýdlant, kteří jí v současné době mají ve správě.
Historie rozhledny na frýdlantské výšině – 111 let existence
V říjnu roku 1889 byl založen „Okrašlovací a zvelebovací spolek“ pro město Friedland, jehož cílem a úkolem bylo vystavět rozhlednu na tehdejším, ještě holém, Resselově vrchu. Na tomto vrchu v té době bylo jen několik vrostlých dubů, malý březový hájek a ostatní plocha byla kamennými hrázemi dělena na několik malých travních pastvin. Tyto kamenné hráze jsou i dnes na mnoha místech zřetelné.
Na rozhlednu vedla polní cesta, dnes ulice „Pod rozhlednou“, na které se na okraji lesíka nacházel dřevěný altán nebo také jakási besídka. Sloužila příchozím k malému odpočinku při výstupu do kopce. Vpravo od rozhledny, směrem k dnešní Strmé ulici, byla větší holá plocha. Sloužila Dělnické tělovýchovné jednotě jako sportoviště a po roce 1945 jako prostor pro stanování.
K bujnému zalesnění vrcholu kopce došlo až později, po roce 1945, hlavně náletovými dřevinami. Prostor před rozhlednou, kde bývalo kdysi hlediště, se stalo někdy v sedmdesátých letech skládkou černé škváry z tehdejší kotelny závodu Tiba. Ostatně tato černá škvára sloužila i k zimní údržbě komunikace vedoucí na rozhlednu, což v jarních měsících způsobilo značnou prašnost. Zda tato skládka směřovala k nějakému záměru, mi známo není.
Toliko k místu, kde rozhledna vyrostla a později. Teď se podívejme na její samotný vznik.
Na výstavbě první, dřevěné rozhledny se značně podílel vlastník truhlářské firmy – Josef Haupt. Nadšený turista, který se stal i předsedou spolku turistů. Díky němu byla v červnu 1890 první rozhledna na Resselově vrchu otevřena pro veřejnost.
Jako každá dřevěná konstrukce, neměla ani první rozhledna dlouhého trvání a pro zchátralost musela být v roce 1906 odstraněna.
Základní kámen nové, 21 metrů vysoké vyhlídkové věže z tvrdě pálených cihel a žulových bloků, byl položen 17. května 1906. Zakázku přijala firma Appel-Hampel. Projekt obsahoval i výstavbu přilehlé budovy pro pohostinské služby. Stavitelem byl Antonín Dressler, který na náklady stavby přispěl částkou 1.000,-Kč. Nebyla to částka malá, protože celkové finanční náklady činily 9.000,-Kč.
Slavnostní otevření a předání kamenné rozhledny se konalo 30. dubna 1907 za účastí představitelů města a velké účasti veřejnosti. Rozhledna pak sloužila mnoho let jako výletní místo pro návštěvníky města, ale i cíl nedělních procházek místního obyvatelstva. V té době byla výstavba a následně návštěva rozhleden atraktivní a nešlo jen o rozhledny na horách, ale i ty v příměstských oblastech.
Po roce 1945 rozhledna chátrala, hostinec nefungoval. Byla sice přístupná, ale klíč si musel každý zapůjčit u Hlaváčů bydlících v domku při cestě k rozhledně. Na čas areál opět ožil v 50. letech. V prostoru před rozhlednou byl vybudován přírodní amfetiátr, kde se konaly kulturní i sportovní akce jako estrády, box a zápas. Pod kaštany byl betonový parket, kde se v neděli tančilo, třeba i večer při lampionovém osvětlení. V přilehlých lesích o prázdninách bývaly stanové tábory pro mládež. Roku 1960, kdy Frýdlant ztratil statut okresního města, ale kulturních i sportovních aktivit značně ubylo. Samotná věž už od roku 1958 měla jiné využití a nebyla veřejnosti přístupná. Stala se převaděčem televizního signálu a orientačním bodem dopravním letadlům pro směr na Varšavu, Stockholm a Moskvu. Toto využití zaniklo výstavbou nových ocelových věží.
Uvolněné a zchátralé objekty byly roku 1980 předány k využití spolku TJ Slovan, respektive turistickému odboru pro jeho činnost. Turisté, horolezci a pracovníci Stavokombinátu odpracovali při obnově objektů neuvěřitelných 2 500 hodin. Po úpravě celého prostranství se provoz areálu roku 1982 obnovil.
30. dubna 1983 byl na čarodějnice nasměrován do areálu rozhledny k táboráku lampionový průvod asi čtyř stovek účastníků. Já jsem na tuto příležitost propašoval tenkrát z NDR nějakou pyrotechniku a z věže k velkému překvapení odpálil několik rachejtlí. Spousta účastníků akce byla překvapena skutečností, že ve Frýdlantu vůbec máme.
Od té doby získává areál na atraktivitě a přitažlivosti nejen pro místní, ale i pro širokou turistickou veřejnost. A to díky Klubu českých turistů, který za vydatné finanční podpory města o areál pečuje již 35 let. Klub zajišťuje provoz nejen své klubovny, ale i služby návštěvníkům rozhledny včetně občerstvení.
Jen jeden velký vleklý problém se nedaří vyřešit a to přerostlá vegetace a nedostatečný výhled z věže. Jsme však plni optimismu a doufáme, že se řešení časem najde.
Přesto stojí za to vystoupit po 100 žulových schodech do podlažního plata a rozhlédnout se po okolních kopečcích, po městě s hradem a zámkem i do sousedního Polska. Členové Klubu turistů Frýdlant si rozdělují služby, takže Frýdlantská rozhledna bývá přístupná veřejnosti od května do září o sobotách a nedělích od 9.00 do 16.00 hodin.
Jan Moudrý
Klub turistů Frýdlant
Zdroj: Město Frýdlant
