Ptali jsme se v uplynulém týdnu téměř všech ředitelek a ředitelů základních škol ve Frýdlantském výběžku, jak se jim ve školách daří zvládat výuku na dálku. Jaké postupy využívají, jak zadávají dětem učivo a jak se jim daří komunikace s rodiči?

V podstatě všechny školy přešly na týdenní plány: dětem připravují učení vždy na celý týden, na 2. stupni koordinuje úkoly zpravidla třídní učitel. Jen jedna škola připravuje učení vždy na 14 dní.

Jak se učení dostává k dětem? 

V prvním týdnu většina učitelů zjišťovala telefonicky či mailem možnosti rodičů a žáků – mají internet? Využívají maily? Na základě toho si školy připravily další postup.

K zasílání učiva nyní školy využívají převážně email rodičům a na 2. stupni i dětem. Některé školy vystavují úkoly na webové stránky (např. Raspenava, Hejnice) nebo využívají své běžné nástroje jako jsou Bakaláři nebo Škola online (Frýdlant, Dětřichov). Pro rodiče bez přístupu k internetu nebo bez tiskárny drží v některých školách učitelé dopolední služby (Libverda, Hejnice), případně hází úkoly přímo dětem do poštovní schránky (Habartice). Jindřichovická škola připravuje pro děti a jejich rodiče projekty a bojovky v přírodě.

Nezvyklá situace způsobila, že učitelé si s rodiči i dětmi mnohem více volají a píší – nejen mailem, ale i prostřednictvím uzavřených skupin (FB, Whatsapp, Skype apod.). Některé školy začaly i vyučovat online – tedy v pravidelný čas se s dětmi spojí prostřednictvím videohovoru (Nové Město pod Smrkem), připravují a využívají videonahrávky (Frýdlant, Řasnice, ZŠ Speciální) nebo se s dětmi setkávají ve virtuálních třídách Moodle, Microsoft Teams (Nové Město pod Smrkem, Dětřichov). Zdá se, že učitelé se v situaci rychle zorientovali a nucený přechod do digitálního světa proběhl rychleji, než by se kdo nadál.

Ve většině škol učitelé pravidelně sledují, jak se spolupráce s dětmi daří. Snaží se přitom zachytit hlavně ty rodiny a děti, které nelze zastihnout ani na mailu ani na telefonu. V jedné obci využila škola k oslovení rodičů také místní rozhlas. V této situaci je nápomocná také organizace Člověk v Tísni, která školám nabízí zprostředkování a předání učiva do hůře dostupných rodin. Situace je ale spíše dobrá a do vzdělávání se aktivně zapojuje odhadem 80 % dětí a žáků v regionu.

Velká část učitelů aktivně hledá možnosti, jak se s dětmi spojit, popovídat si s nimi a zůstat alespoň v nějakém kontaktu.  Ne vždy je to možné a především je to časově velmi náročné: s každým je potřeba domluvit schůzku na konkrétní čas, online přenos je často rušen kolísavým připojením k internetu. Děti na 2. stupni jsou už v technologiích zběhlejší a jsou schopné se spojit s učiteli i prostřednictvím různých chatů. Této možnosti děti rádi využívají, pokud ji učitelé nabídnou. Vypadá to, že škola nakonec není jen o učení, ale také o vzájemných vztazích a doprovázení. Zvláště pro děti, které nemají ve svých rodinách na růžích ustláno, je podpora učitelů na dálku hodně důležitá.

Ptali jsme se ředitelek a ředitelů, co by chtěli vzkázat rodičům a veřejnosti. Odpovědi jsme pro vás shrnuli do barevného balónku. Zároveň školy a učitelé prosí vás, rodiče, abyste se jim ozvali v případě, že něco potřebujete jinak, pokud máte nějaké potíže, nejasnosti. Rádi vás uslyší, vysvětlí látku a pomohou. 

A stejně jako jsme se ptali škol a učitelů, ptáme se nyní i vás: Jaké pro vás domácí vzdělávání vlastně je? Co vám vyhovuje a co potřebujete jinak a co byste chtěli vzkázat učitelům vy? Kliknutím na tyto řádky otevřete krátký online dotazník.

Těšíme se na vaše odpovědi a přejeme krásné prožití letošních zvláštních Velikonočních svátků

  Anna Randáková a Lucie Winklerová, MAP Frýdlantsko

Heřmanická kavárna 2023 / Fotoreportáž

Heřmanická kavárna 2023 / Fotoreportáž

Aby kavárna mluvila do rozhodování, je zlý sen mnoha politiků. V jedné z nejmenších obcí na severu Libereckého kraje, v Heřmanicích ve Frýdlantském výběžku, z toho ale strach nemají. Naopak kavárnu sami zorganizovali, aby se dozvěděli, co občané potřebují. A chtějí se...

číst více

Pin It on Pinterest