Tajemství železnic, pořad o zajímavostech českých železnic, tentokrát o zrušené trati Frýdlant v Čechách – Heřmanice s rozchodem 750 mm a úvraťovou stanicí Dětřichov, která byla propojena se Žitavskými úzkokolejkami. Pořadem provází Martin Dejdar. Odkaz na celý pořad: zde Veškerá práva k tomuto videu vlastní Česká Televize. Bohužel tento díl v archivu již nenajdete.
Video dílu Tajemství železnic – úzkokolejná trať Frýdlant v Čechách -Heřmanice najdete na YouTube zde: https://www.youtube.com/watch?v=2DwrYm18Nt0
Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice (někdy nazývaná též Heřmanička) byla jednokolejná úzkorozchodná místní dráha, která spojovala město Frýdlant s obcí Heřmanice na česko-polských (do roku 1945 česko-německých) hranicích. Zde trať plynule navazovala na síť saských úzkorozchodných drah, což umožňovalo spojení po kolejích z Frýdlantu až do dnešní Bogatyně a Žitavy. Kvůli návaznosti na trať ze Žitavy měla Heřmanička specifický rozchod koleje 750 mm. Na území Předlitavska neexistovala žádná jiná trať o tomto rozchodu, na níž by byla zajišťována veřejná doprava. V Předlitavsku se navíc nenacházel žádný jiný hraniční přechod, na němž by – jako v případě Heřmanic – tvořila úzkorozchodná trať mezistátní spojnici.
O zbudování tratě se začalo uvažovat s rozvojem průmyslových podniků v jihozápadní části Frýdlantska. Po úvahách o vybudování nakonec nerealizované tratě o normálním rozchodu ze saské Žitavy do pruské Lehnice, která měla procházet přes Frýdlant (a tedy přes Rakousko-Uhersko), se okresní úřad ve Frýdlantě zasadil o vybudování železničního spojení z Frýdlantu do Heřmanic. Ve spojení s německým podnikatelem Herrmannem Bachsteinem a jeho stavební firmou se počátkem roku 1899 začala trať stavět a 25. srpna 1900 byla za velkého zájmu přihlížejících uvedena do provozu. V okolí tratě se následně otevíraly další průmyslové podniky, čímž se využití této železnice zvyšovalo. Avšak vlivem krize během první světové války a následných nevýhodných finančních machinací se společnost Frýdlantské okresní dráhy, která trať provozovala, dostávala do obtíží, na něž její zaměstnanci reagovali i stávkou. Požadavky stávkujících se sice podařilo uspokojit, leč firma zabředala do stále větších problémů, až provoz na jejích tratích k začátku roku 1925 převzaly Československé státní dráhy (ČSD).
Po druhé světové válce se kvůli nerentabilitě provozu začalo uvažovat o zrušení tratě. Osobní doprava byla ukončena ke konci září 1947, nákladní provoz počátkem března 1951. Obce v okolí tratě však měly zájem o její opětovné zprovoznění a jejich přání se splnilo o letních prázdninách roku 1957, kdy na trati došlo k obnově osobního i nákladního provozu. Zájem o nákladní dopravu však postupně klesal, takže v červnu 1964 skončila definitivně; osobní pokračovala. Roku 1971 delegáti sjezdu Komunistické strany Československa, tehdy vládnoucí strany v zemi, schválili rozhodnutí o rušení neefektivních provozů. Byla proto zpracována studie rentabilnosti železničních tratí, z níž vyšla trať do Heřmanic jako neefektivní. A právě na jejím základě se započalo s jejím rušením. K ukončení provozu došlo k 13. lednu 1976. Část vozového parku přešla na úzkorozchodné železnice v okolí Jindřichova Hradce a zbytek byl sešrotován. Ve sběrných surovinách skončily v polovině devadesátých let 20. století i kolejnice.
Roku 2004 vzniklo uskupení, které o čtyři roky později otevřelo v bývalé frýdlantské výtopně muzeum věnující se této úzkorozchodné železnici. Snahou spolku je obnova tratě. Naproti tomu obecní úřad v Heřmanicích by na železničním tělese rád vybudoval cyklostezku.
Zdroj videa: Česká televize.
Zdroj textu a foto. Wikipedie
Vláda dnes odsouhlasila mandát k zahájení jednání s Polskem o Turówu
Spor o těžbu na dole Turów směřuje k jednacímu stolu. Poté, co před několika týdny Soudní dvůr EU nařídil svým předběžným opatřením bezodkladně pozastavit těžbu na dole Turów, začalo Polsko s Českou republikou jednat o podmínkách možného stažení...
Dřevo vystřídal kov. Nová rozhledna na Smrku je letos plnoletá
Nejvyšším vrcholem české části Jizerských hor je Smrk, kopec, který se vypíná do výšky 1124 metrů nad mořem: Jeho vrchol zdobí již druhá rozhledna: oproti její dřevěné starosvětské předchůdkyni jde o futuristicky vyhlížející kovovou stavbu.Na...
Velké nemocnice v kraji byly v loňském covidovém roce ziskové, bojí se o zaměstnance
Všechny čtyři páteřní nemocnice v Libereckém kraji byly v loňském roce ovlivněném covidovou pandemií podle předběžných údajů ziskové. Z letošního ale mají v Liberci nebo v Jilemnici větší obavy, a to i co se týče počtu zaměstnanců.Více se...
Klingerovo mauzoleum je kouskem Itálie na Frýdlantsku
Impozantní dominantu hřbitova v Novém Městě pod Smrkem tvoří významná památka. Je jí velkolepě pojatá rodinná hrobka – takzvané Klingerovo mauzoleum. O její stavbu se postarali potomci zakladatele zdejších textilních továren Ignaze Klingera...
Ve Frýdlantě vzniklo největší discgolfové hřiště v kraji
Největší discgolfové hřiště v celém Libereckém kraji vzniklo ve Frýdlantě v areálu lesoparku Střelnice. Slavnostně bylo otevřeno v pátek 4. června 2021. Dvanáctijamkové discgolfové hřiště vzniklo rozšířením šestijamkového hřiště, které Frýdlant...
V Polsku vystoupáte až do oblak, stezka u hranic nabízí i skleněnou lávku
První tisícovku návštěvníků už přivítala nová atrakce na polské straně Jizerských hor. Stezka v oblacích na úpatí kopce Świeradowiec má být novým lákadlem celého polsko-českého regionu.Více se dočtete zde.Zdroj: Liberecký kraj DNES [adrotate...
Evropský soud zastavil ilegální těžbu v dole Turów předběžným opatřením / Prohlášení hejtmana Libereckého kraje
Tiskové prohlášení hejtmana Libereckého kraje Martina Půty k rozhodnutí Evropského soudního dvoru o pozastavení těžby v dole Turów Liberec, 21. 5. 2021 „Jsem rád především za obyvatele přilehlých obcí v okolí dolu Turów. Evropský soudní dvůr se...
Křišťálové údolí zpestřuje také sklárna ve Frýdlantském výběžku
Ve Frýdlantském výběžku působí umělecká sklářská huť Spider Glass. Patří k obci Heřmanice už od roku 1990 a věnuje se ruční výrobě doplňků a šperků. Hlavním technologickým postupem je takzvané spékaní a lehání skla neboli fusing. Ve svých...
Do Školního statku ve Frýdlantu se vrátí koně, sloužit budou jízdní policii
Do Školního statku ve Frýdlantu se po letech vrátí koně, sloužit budou jízdní policii. Vybudování hipologického centra v areálu z počátku 18. století přijde Liberecký kraj podle odhadů bez DPH na 77 milionů korun, policie si ho na 20 let...