Podzemní bariéra patří k jednomu z nejdůležitějších bodů česko-polské Dohody a má české území ochránit před dalším úbytkem podzemní vody. Dnes se proto v Praze sešel ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou (SLK), aby ho informoval o založení expertní skupinu v čele s Českou geologickou službou (ČGS). Ta má za úkol o nových zjištěních informovat MŽP, Liberecký kraj a širokou veřejnost, a v létě uzavřít rok monitoringu a sbírání dat závěrečným zjištěním o funkčnosti bariéry bránící dalšímu odtoku podzemních vod z českého území. Hejtman Půta ministra Hladíka informoval o tom, jak Liberecký kraj investuje 35 milionů eur, které získal díky vloni v únoru podepsané Dohodě na kompenzaci škod způsobených těžbou v dole Turów, a jak jsou o procesu informováni obyvatelé v regionu. Probrali také, jak postupuje příprava a realizace jednotlivých projektů na Liberecku.
„Jsem rád, že jsme dnes založili pracovní skupinu, jejíž součástí budou největší výzkumné kapacity v oblasti hydrogeologie, které v České republice máme. Věřím tak, že dokážeme kvalitně vyhodnotit, jak funguje podzemní těsnící stěna, která je nyní je v ročním testovacím provozu. Bude to klíčová informace, která posune česko-polskou Dohodu dál,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že o všech výsledcích z jednání pracovní skupiny bude ministerstvo informovat Liberecký kraj. „Vnímám pohled některých obyvatel regionu, kteří mají dojem, že Česká republika neudělala v rámci vyjednávání s Polskem ohledně dolu Turów dost. Důvodem může být obava z toho, že náš zájem nebyl dostatečně ošetřen a že opatření k minimalizaci dalšího strhávání podzemní vody vlivem těžby z našeho území směrem do dolu nezafunguje. Potřebujeme se opřít o data, ne o strach. Jsem proto přesvědčen, že pracovní expertní skupina po analýze všech finálních výstupů nám dá jasné odpovědi podložené fakty,“ doplnil ministr.
Ministr Hladík zřizuje expertní skupinu na ověření funkčnosti podzemní bariéry
V průběhu monitorování podzemní bariéry se hodnotí dvě kritéria: její propustnost a změna hladiny podzemní vody. Data o vývoji hladiny podzemních vod dostává česká strana čtvrtletně. Letos v létě, po ročním pilotním provozu, pošle polská strana čerstvé údaje z monitoringu a poté je posoudí pracovní skupina v čele s ČGS. Její ředitel Zdeněk Venera k tomu dodává: „Z prozatímních výsledků posledních měření můžeme být v tuto chvíli mírně optimističtí. Čtyři monitorovací vrty podél bariéry směrem k našim hranicím, které Poláci doplnili na základě Dohody, hlásí vzestup hladiny o centimetry, někde až desítky centimetrů. Jakékoli změny se dějí opravdu pomalu. Ten tragický moment pro nás nastal už v 80. letech, kdy Polsko přetěžilo takzvaný poludńový zlom, což způsobilo pokles hladiny podzemní vody v těch hlubinných vrstvách o 50 centimetrů do roku 1991. Další zaklesávání pak pokračovalo až do dnešní doby.“ Právě do této kritické oblasti situovala polská strana stavbu podzemní bariéry. Vede přes místa, kam se do dolu dostávala podzemní voda v podobě takzvaných vodních výronů.
Jak bariéra po ročním testovacím provozu funguje, bude vyhodnocovat dnes založená pracovní skupina, jejíž součástí jsou:
Doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D. – Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
prof. Ing. Rapantová Naďa, CSc. – Katedra geotechniky a podzemního stavitelství, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Mgr. Zdeněk Venera, Ph.D. – ředitel České geologické služby (ČGS)
Ing. Tomáš Fojtík – ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV)
RNDr. Renáta Kadlecová – hydrogeoložka ČGS
Mgr. Ondřej Nol – hydrogeolog ČGS
Ing. Radek Vlnas – hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a VÚV
RNDr. Josef Vojtěch Datel – hydrogeolog VÚV a předseda České asociace hydrogeologů
Ph.D. a Mgr. Pavel Eckhardt – hydrogeolog VÚV
Přínos Dohody pro Českou republiku a zejména Liberecký kraj
Mezivládní dohoda je nejlepším řešením, které po celou dobu jejího trvání přináší hmatatelné benefity pro lokality postižené činností dolu Turów a pro jejich obyvatele. Její součástí je kompenzace části nákladů nezbytných například pro vybudování potřebné vodovodní infrastruktury. Finanční příspěvek polské strany, kterou Česko podpisem Dohody získalo, bylo 45 milionů eur, z nich Liberecký kraj obdržel částku ve výši 35 milionů eur na zajištění náhradních zdrojů pitné vody a 10 milionů eur získalo MŽP na zajištění monitoringu dopadů těžby v dole Turów, konkrétně podzemní vody, ovzduší, hluku, světelného znečištění a pohybů terénu.
Česká republika díky Dohodě pravidelně kontroluje činnosti v dole Turów včetně monitoringu jejich vlivů. Vznikají klíčová ochranná opatření k negativních vlivů těžby na české území a české obyvatelstvo. Mezi ně patří zejména podzemní bariéra a prokázání její funkčnosti, která má zabránit odtoku podzemní vody z českého území.
Dohoda přinesla finance na kompenzace, Liberecký kraj pokračuje v jejich realizaci
Před podpisem Dohody bylo zřejmé, že v českém příhraničí existují zdroje vody, které jsou působením více faktorů najednou, mezi něž v prvé řadě patří těžba v dole Turów, kontinuální odběr pitné vody pro obyvatelstvo a klimatická změna působící hydrologické sucho, nevratně poškozeny. Právě proto byl podpis Dohody provázán s finanční kompenzací.
„Na základě Dohody jsme jako Liberecký kraj již spustili Fond malých projektů. Na konci loňského roku jsme vyhlásili první výzvu k příjmu žádostí. Obdrželi jsme jich šest s celkovými výdaji 934 tisíc eur a požadovanou podporu ve výši 358 tisíc eur. Nyní přijaté návrhy kontrolují odborníci a už chystáme druhou výzvu s alokací 500 tisíc eur, u které bude příjem žádostí pokračovat do konce letošního září. Z 35 milionů eur, které dohoda Libereckému kraji přinesla, podpoříme například projekty v oblasti ležící blíže k Hrádecku, například to bude rekonstrukce úpravny vody v Machníně, vybudování přivaděče vody z Machnína do Uhelné, zvýšení kapacity chrastavského vodojemu Svatý Ján a stavba vodovodů mezi Hrádkem nad Nisou a Václavicemi a z Chrastavy do Horního Vítkova. Z tohoto výčtu bude prvním odstartovaným projektem právě zmíněná rekonstrukce úpravny vody v Machníně, která začne v červnu letošního roku a hotová by měla být v roce 2025,“ uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Rozcestník informací
MŽP kontinuálně informuje o novinkách k Dohodě a výstupech z monitoringu: https://www.mzp.cz/cz/turow
Nejnovější monitoring odtoku vody v dole Turów České geologické služby: http://www.geology.cz/extranet/onas/aktuality/text-aktuality?id_aktu=22361
Liberecký kraj informuje o aktualitách k Turówu: https://krajsky-urad.kraj-lbc.cz/turow
TZ ve spolupráci s MŽP
Mgr. Filip Trdla
tiskový mluvčí kraje a krajského úřadu
filip.trdla@kraj-lbc.cz
485226307
770134419
Zdroj Liberecký kraj
Hanák, Pavlásek, Šercl. V Jizerskohorském muzeu se recitovaly básně / Fotoreportáž
První nedělní podvečer v září se v Jizerskohorském technickém muzeu konala další neotřelá akce kulturního festivalu Frýdlantsko Franze Kafky. Tentokrát čekal na necelé dvě stovky návštěvníků večer plný známé, méně známě i v povědomí posluchačů zapomenuté nebo zcela...
Společnost ZF tvoří budoucnost mobility s technologií By-Wire
ZF je globální technologickou společností dodávající systémy pro osobní automobily, užitková vozidla a průmyslové technologie, které umožňují další generaci mobility. Díky společnosti ZF mohou vozidla vidět, myslet a jednat. Prostřednictvím...
Učitelky i studenti na cestách – možná můžete vyrazit i Vy!
Věděli jste, že můžete poznat Evropu nejen jako turisté ale i jako studenti? Pokud aspoň trochu ovládáte nějaký cizí jazyk, nabízí se mnoho možností krátkodobých (i dlouhodobějších) vzdělávacích pobytů. Své o tom vědí učitelé a studenti z...
Lesníky vystřídali badatelé. Chalupa na Jizerce slouží libereckým muzejníkům
Zvenčí je to nenápadná jizerskohorská chalupa. Málokdo ví, že ve stavení mezi Hnojovým domem a Pešákovnou na Jizerce má Severočeské muzeum terénní přírodovědnou stanici, kterou jeho zaměstnanci využívají k výzkumné činnosti v Jizerských...
Staré tisky z hejnického kláštera se stěhují do liberecké knihovny
Část knihovny františkánského kláštera, který v letech 1692 až 1950 působil v Hejnicích, převzala do úschovy Krajská vědecká knihovna v Liberci. Knihovna obsahuje 1.200 svazků, z toho 489 titulů je nyní uschováno v liberecké knihovně. Převzetí...
Kunratickou stopu si letos prošlo 150 účastníků / Fotoreportáž
V sobotu 10. září 2022 proběhl v Kunraticích tradiční pochoďák, jehož počátky sahají do 80. let minulého století. Letošního ročníku se zúčastnilo 150 návštěvníků, kteří na celkem 9 kontrolách rozesetých po pěti kilometrové trase plnili nejrozličnější úkoly. Asfaltová...
Zlatá popelnice 2021: nejvíc vytřídili v Albrechticích, Kořenově a Doksech
Výsledky 17. ročníku soutěže obcí v třídění odpadů v Libereckém kraji Zlatá popelnice byly slavnostně vyhlášeny v hotelu Královka v Janově nad Nisou. Nejlépe si v roce 2021 vedli v Albrechticích v Jizerských horách, Kořenově a...
Veřejnost může připomínkovat návrhy jízdních řádu pro další období
Od 11. prosince letošního roku se opět na téměř rok mění jízdní řády. Veřejnost má proto do konce září 2022 možnost připomínkovat jejich návrh na adresu koordinátora veřejné dopravy v regionu – KORID LK.„Ke změnám jízdních řádů pro rok 2023...
Bezděz, Frýdlant i liberecká radnice. Výstava v Bruselu představuje krásy kraje
Obdivovat snímky přírodních krás, kulturních památek a architektonických skvostů České republiky mohou do 30. září na třiašedesáti panelech návštěvníci Bruselu před budovou Evropské komise Berlaymont. Výstava vznikla pod záštitou Věry Jourové,...